beschrieben von Ferdinand Fiscali, Lehrer der Naturwissenschaften an der mähr. schl. Forstschule, Mitglied des zoologisch-botanischen Vereins zu Wien, und mehrerer forstliche Vereine ; nebst einer Einleitung von Leopold Grabner, emer. Professor an der k.k. Forst- Lehranstale zu Mariabrunn, hochfürstlich Alois Lichtenstein´scher Forstrath, Mitglied mehrerer gelehrten Gesellschaften und Vereine etc., Kniha lesních kulturních rostlin, která nacházela uplatnění především ve školství. 18 tabulí (49 × 36 cm) barevných litografií znázorňují v detailech listnaté a jehličnaté stromy a jejich květy a plody, arabské číslování.Autorem ilustrací na 18 tabulích byl rakouský výtvarník, grafik a ilustrátor botanických publikací Anton Hartinger, oceňovaný především pro své detailní a precizní zobrazování rostlin. Autorem textu byl lesnický odborník, pedagog a spisovatel Ferdinand Fiscali, rodák z Jindřichova Hradce, který působil jako ředitel lesnických škol v Bělé pod Bezdězem nebo v Úsově. Tato odborná práce byla opatřena úvodem Leopolda Grabnera, profesora lesnictví na lesnickém ústavu v Mariabrunnu a lesního správce knížete Aloise II. Josefa Liechtensteina., Litografické tabule vytiskl Anton Hartinger., Na titulním listě staré oválné razítko olomoucké knihovny s opisem: "Caes. Reg. Bibliotheca Olomuc.", Na titulním listu vlastnické razítko, arabské číslování, seznam tabulí s popisem, na konci seznam subskribentů. Oba výtisky v jedné složce = V 14.533., Deutschlands Forstcultur-Pflanzen in getreuen Abbildungen / nach der Natur gezeichnet und in Farbendruck ausgeführt von A. Hartinger (18 tb.), and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Converted from MARCXML to MODS version 3.5 using MARC21slim2MODS3-5.xsl (Revision 1.106 2014/12/19)(EE patch 2015/05/15), Herausgegeben von Eduard Hölzel Buch- und Kunsthändler, Tab. číslo 4 chybí., and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)
Převážná číst knihy je proto tvořena básněmi, když úvodní je ta z nich nejznámější Moravě, jíž zhudebnil Josef Nešvera (1842-1914). Závěrečná část knihy je tvořena osobně sepsaným Havelkovým životopisem, který dovedl do roku 1882., Na titulním listu "CAES. REG. BIBLIOTHECA OLOMUC." (razítko) a "Studijní knihovna v Olomouci - Studienbibliothek Olmütz" (razítko). Na zadním přídeští vpravo dole rukou „Všetička 1888 Hi 94=20.“., Frontispis s podobiznou Jana Havelky, titulní list, předmluvu sepsal Vítězslav Houdek (1856-1916), Havelkův žák, právník, politik, spisovatel, rodák z Náměště na Hané. Ozdobné vlysy arabské číslování.Od s. 119 autobiografie "Z mého života".Na závěr Havelkova bibliografie a obsah knihy., and Converted from MODS 3.5 to DC version 1.8 (EE patch 2015/06/25)