Cílem práce je zachytit posun v referování
seriózního vydavatelského formátu v rámci bulvarizace na
příkladu drogové problematiky. Prostředkem k tomu je analýza
obsahů mediálních sdělení o drogové problematice a definice
pojmů seriózní, bulvární a bulvarizace. Z hlediska
metodologie v první části hledámindikátory bulvárního
referování o událostech, a následně vybírám relevantní jevy,
na kterých se indikátory projeví. Základními indikátory jsou
provinčnost, personalizace a skandalizace událostí spojených
s drogami a sklon k tomu zdůrazňovat negativní zprávy.
Konkrétní zpravodajský vzorek čerpám z Lidových novin, které
jsou v kontextu českého trhu seriózním deníkem. Zdrojem
zpráv je mediální databáze Annopress. V závěru přináším
takové zobecnění, které potvrdí nebo vyvrátí hypotézu, že
Lidové noviny jako seriózní vydavatelský formát podlehly v
časovém rozmezí od roku 1997 do roku 2004 procesu
bulvarizace.
Práce přináší teoretický pohled na nastolování
agendy a metodologii jeho výzkumu, na vztah politiky a médií
a na mediální obraz drog a jeho determinanty, s cílem
vytvořit podklad pro analýzu politického nastolování drogové
problematiky do médií (MF DNES, Právo) v období tři měsíce
před volbami do Parlamentu Poslanecké sněmovny ČR v letech
1996, 1998, 2002 a 2006. V praktické části práce stanovuje
kvalitativní studií rámce, jejichž výskyt je předmětem
kvantitativní analýzy. Závěrem analýzy je, že politické
strany nastolují rámce drogové problematiky do médií v
předvolebním období, což nebylo potvrzeno srovnáním rámců ve
volebním a předvolebním období, nicméně srovnání rámců v
mediálním a politickém diskursu tuto hypotézu potvrdilo, s
výjimkou roku 2006, kdy média vytvořila specifický rámec
vztahu drog a politiky – osobní zkušenost politika s drogou.
Kvalitativní studie zároveň zjistila, že ve třech ze čtyř
předvolebních období hrála drogová problematika v politice a
potažmo v médiích významnou roli díky iniciaci a přijetí
přísnější drogové legislativy (1996, 1998) a díky volební
kampani politické strany (2006).
Práce představuje indikátor QALYs (Quality Adjusted
Life Years), metodologii jeho konstrukce a jeho aplikace v
oblasti závislostí, se zaměřením na COI studie (Cost of
Illness Study) užívání návykových látek v populaci. Práce
identifikuje kritické přístupy k indikátoru QALYs a
metodologické nejasnosti při volbě vhodného nástroje,
zejména s ohledem na oblast závislostí, a přináší výsledky
zahraničních studií, jak pokud jde o náklady na QALYs tak
pokud jde o identifikaci QALYs v celé populaci. V praktické
části práce vyjadřuje náklady na jeden QALY získaný léčbou k
abstinenci v terapeutické komunitě přepočtem
pre-existujících dat o kvalitě života klientů v první fázi v
terapeutického programu a v kontrolním souboru (v běžné
populaci 18 – 34 let). Programem léčby závislostí lze za
předpokladu, že je mortalita uživatelů drog desetinásobná
oproti běžné populaci, získat 28 QALYs u jednoho klienta -
muže, respektive 29,3 QALYs u jedné klientky – ženy. Náklady
na jeden získaný QALY při předpokládané úspěšnosti trvalé
abstinence u 21% klientů a předpokládaných nákladech na
léčbu jednoho klienta ve výši 120 000 korun jsou potom
přibližně 20 000 korun, v případě trvalé abstinence u 70%
klientů mohou klesnout až na 6 000 korun v cenách roku 2005.