signatura: Křehká červeň, jemná růžová, vznešenost vzezření nesmrtelných, společně rozkvétají v samotě hor. V prachu a větru podél cest se jedna ke druhé tisknou, zbytečně byly, nebohé, seslány z horských výšin. Podpis: Čchen Nien.
signatura: Chýše je plná zpěvu, pozvedáme pohárky o Svátku dvojité devítky, k dokreslení podzimní nálady necháváme rozkvést květiny (tj. chryzantémy). Kdo rozkáže podzimnímu větru, aby roztříštil tyto rudé a purpurové hromádky.
signatura: Poté, co kvetl nachově jako nebe po (dešti), uzrály na něm červené bobulky, které jsou ještě delikátnější. Utrpení ve světě lidí, kdo je vyléčí? Stačí jejich jemná vůně a špatná karma se pročistí. Datace: Za zimního večera roku i-s´ (1929). Podpis: Namaloval Pan-ting Čchen Nien
signatura: Husté listoví vytváří zlatou zdobnou tkaninu, záplava květů - kdo splete vonné purpurové provázky? Podpis: Stařec Pan-ting namaloval v Zahradě velké pět "mou"
signatura: Smutné jsou červené pivoňky před mými schůdky. Večer mají dvě hlavičky uvadlé, ale zítra ráno, až zaduje vítr, opadají do posledního lístku. Večer je z lítosti nad pomíjivostí křehké červeně pozoruji s rozžatou loučí.
signatura: Nejraději mají pavilonek na kopci nad roklí, kde se větrem mísí šum borovic a vůně květin. Dva kmeti si zde povídají a recitují, poetická nálada zasáhla i jejich hůl a střevíce. Datace: Na podzim roku wu-c´ (1948). Podpis: Třiasedmdesátiletý stařec Pan-ting.