Search

Start Over Creator Černý, Vladimír Date Unknown

9. Partyzánský oddíl Olga

Creator:
Černý, Vladimír
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Studie pojednává o partyzánské skupině Olga, která se na jedné straně zapsala do dějin odboje v Protektorátu Čechy a Morava významnými akcemi, na druhé straně ale její činnost poskvrnily svévolné akty násilí spáchané na rozkaz velitele Josefa Houfka. Skupinu Olga založili v lednu 1945 v oblasti střední Moravy právě Houfek s Olgou Františákovou. Autor přibližuje jejich životní dráhu a mimo jiné ukazuje, že za Houfkovým rozhodnutím připojit se k partyzánům nebylo ani tak vlastenecké přesvědčení jako spíš touha po vyniknutí a dobrodružství; třiadvacetiletý nedoučený řezník měl za sebou již odsouzení kvůli drobným krádežím, službu ve wehrmachtu i u protektorátní policie. Vladimír Černý líčí řadu střetů partyzánů ze skupiny Olga s německými jednotkami a zdůrazňuje především dvě akce, jimiž si získali značné uznání. V prvním případě se jim 26. února 1945 podařilo vypustit více než půl milionu litrů pohonných látek a mazacích olejů z vagonů německé armády na nádraží v obci Morkovice. Krátce před koncem války, 19. dubna 1945, pak na zámku v Hošticích na Kroměřížsku zajali velitele německé 16. tankové divize generálmajora Dietricha von Müllera, což byl čin v historii partyzánského hnutí v českých zemích zcela ojedinělý. Autor stejně tak ale věnuje pozornost případům, kdy velitel oddílu nechal z titulu své funkce zlikvidovat několik spolubojovníků a dalších osob, které byly bezdůvodně obviněny z kolaborace nebo se mu z různých důvodů staly nepohodlnými. Za tyto excesy byl po válce zatčen a dvakrát stanul před soudem, odsouzen byl však pouze k nízkému trestu. Na základě dosud opomíjených archivních materiálů autor prověřuje i řadu sporných údajů, které se během let kolem působení oddílu shromáždily. Jedná se zejména o nařčení Olgy Františákové z konfidentství pro gestapo, které však nemá relevantní opodstatnění. Připomíná i incident v obci Střílky těsně po válce, exekuci tří údajných kolaborantů provedenou v režii členů oddílu Olga, která se stala poté předmětem konfliktu mezi významným českým básníkem Františkem Halasem a literárním historikem Václavem Černým. V závěru se autor stručně zmiňuje o poválečných osudech některých členů skupiny Olga a pokouší se o celkové zhodnocení její činnosti v kontextu domácí protinacistické rezistence., This article discusses the Olga partisan unit, which is written into the history of the resistance in the Protectorate of Bohemia and Moravia because of its important operations, but whose reputation was tarnished by wanton acts of violence carried out on the orders of its commander, Josef Houfek. The Olga group was established by Houfek, together with Olga Františáková, in central Moravia in January 1945. The author describes the founding and development of the group, and seeks to demonstrate, among other things, that Houfek’s decision to join the partisans was based not so much on patriotism as a desire to stand out and to seek adventure; this twenty-three-year old butcher’s apprentice had, moreover, previously been convicted of petty theft and had served in both the Wehrmacht and the Protectorate police. The author describes a number of clashes between partisans of the Olga group and German units, focusing on two operations that gained them considerable recognition. In the first, the partisans managed, on 26 February 1945, to dump more than half a million litres of fuel and motor oil from Wehrmacht wagons at a railway station in the village of Morkovice, in the Zlín region of Moravia. On 19 April 1945, shortly before the end of the war, at the manor house in Hoštice near Kroměříž, they captured the commander of the 16th Panzer Division of the Wehrmacht, Generalmajor Dietrich von Müller, which was an absolutely unique act in the history of the partisan movement in the Bohemian Lands. The author, however, also considers cases where the partisan commander ordered the execution of several fellow-partisans and others who were accused, without good reason, of collaboration or whom he felt, for one reason or another, were in his way. For these excesses he was arrested after the war and put on trial twice, but was given only a light sentence. Using hitherto neglected archives the author has also verified a number of pieces of questionable information, which had accumulated during the years when the partisan unit was operating. This includes, in particular, Františáková’s having allegedly spied for the Gestapo, which turned out to be an unfounded claim. The author also notes an incident in the village of Střílky (near Kroměříž) just after the war, in which three alleged collaborators were executed under the direction of members of the Olga unit; this incident later became a point of contention between a leading Czech poet, František Halas, and a major literary historian, Václav Černý. In conclusion, the author briefly discusses the post-war lives of some, and members of the Olga unit, and attempts an overall assessment of their activity in the context of the resistance.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public