Adaptivní imunita je charakteristickým rysem čelistnatých obratlovců (Gnathostomata). Imunitní odpověď je kontrolována produkty genů MHC (u lidí nazývaných HLA). Každý jedinec (kromě jednovaječných dvojčat) má na svých jaderných buňkách jedinečnou sadu proteinů MHC (histokompatibilitních antigenů). Imunologické rozdíly mezi odlišnými jedinci jsou hlavní příčinou selhání transplantací orgánů. Avšak skutečnou úlohou proteinů MHC je kontrola selekce T lymfocytů a předkládání antigenů těmto buňkám. Tak hrají MHC významnou úlohu v obraně proti infekci, nádorům i autoimunitním chorobám. and Adaptive immunity is a characteristic feature of jawed vertebrates (Gnathostomata). Immune response is controlled by MHC (Major Histocompatibility Complex) gene products (in humans termed HLA). Each individual (except for monozygotic twins) expresses a unique set of MHC proteins, the histocompatibility antigens, on its nucleated cells. These immunological differences among various individuals represent the main cause of failure in organ transplantation. However, the actual role of MHC proteins is to control selection of T lymphocyte subpopulations and to present them with foreign antigens. Therefore they play an important role in anti-infectious defence and protection against cancer, as well as in autoimmune diseases.
Rozpoznávání mikroorganismů živočišnými buňkami je realizováno pomocí molekulárních interakcí. Molekulární vzory mikroorganismů rozpoznává skupina senzorů/receptorů zakotvených v membránách buněk nebo jejich endozomech a/nebo v cytoplazmě. Signály o rozpoznání jsou předány kaskádou molekul do jádra, kde se spustí produkce cytokinů, které regulují odpověď přirozené imunity. TLR, NLR a RLR jsou rodiny evolučně starobylých receptorů představující klíčové prostředníky při odhalení mikrobů. and Animal cells are able to recognize microorganisms due to molecular interactions. Molecular patterns of microbes are distinguished by receptors anchored in cell membranes or in cytoplasm. Recognition signals are transmitted by a cascade of molecules into the cell nucleus where production of cytokines regulating the natural immune response is triggered. TLR, NLR and RLR families of evolutionary ancient receptors are the key mediators of microbe recognition.
Zánět je komplexní hierarchizovaný proces, který je vyvolán rozpoznáním molekulárních struktur poškození. Tento princip byl předvídán „hypotézou nebezpečí“. Buňky rozpoznávají motivy nebezpečí, které se vyskytnou v jejich cytoplasmě pomocí důmyslného proteinového komplexu inflamazomu. Indukované inflamazomy aktivují enzym kaspázu-1, která vyvolá produkci zánětových cytokinů. Cytokiny jsou nástrojem buněčné komunikace a regulují spuštění přirozené imunitní odpovědi. Tato odpověď vede buď k odstranění noxy a regeneraci, nebo k chronickému zánětu s vážnými následky pro zdraví. and Inflammation is a complex and hierarchized defensive process which is triggered by the recognition of damage molecular patterns. The principle was anticipated by „danger hypothesis“ of immunity. Cells recognize danger motifs occuring in their cytoplasm by sophisticated protein complex – the inflammasome. Induced inflammasomes activate the enzyme caspase-1 which causes production of inflammatory cytokines. Cytokines are a tool of cell communication and regulate the start of the innate immune response, which leads either to elimination of noxious agent and regeneration or to chronic inflammation with serious consequences to health.
Mikroorganismy se brání mechanismům rozpoznávání mimikrami, maskováním, inhibičními aktivitami a dezinformací. Každá část procesu rozpoznávání může být přerušena nebo falzifikována. Někteří parazité dosahují úniku z imunity rychlou proměnou svých antigenů. Imunitní systém jejich eukaryotických hostitelů čelí této strategii mikrobů využitím nezměrného množství antimikrobiálních látek, receptorů, signalizačních molekul a jiných faktorů. V tom spočívá obdivuhodná komplexnost imunitního rozpoznání a odpovědi. and Microorganisms counteract recognition mechanisms by crypsis, camouflage, inhibitory action and disinformation. Each part of the recognition process can be inhibited or falsified by any of these. Some parasites manage to evade immunity by quickly changing their antigens. The immune system of their eukaryotic hosts copes with this strategy by using innumerable different antimicrobial factors, receptors, signalling molecules and effectors. This is the reason for the admirable complexity of immune recognition and response.