Vila jako rodové sídlo v tradici šlechtických sídel (Jan Kotěra). and cit.: (http://www.cestyapamatky.cz/kolinsko/ratbor/novy-zamek) ve stylu nového schematického klasicismu po vzoru italských předměstských vil palladiánského typu, na kterém se projevuje i jeho opatrný zájem o začínající kubismus (kovové zábradlí ústřední terasy „Patro nobile“ v hlavním průčelí, zadní průčelí zámku a sporá výzdoba v interiérech). Na sochařské výzdobě se podílel významný sochař Jan Štursa, který v roce 1913 doplnil hlavní průčelí michelangelovsky pojatými sochami Génia ducha a Génia hmoty.
Pískovcová socha nahého mladíka a dívky. Mladík stojí, levá ruka zdvižená, pravá přidržuje drapérii na boku, u levé nohy orel. Dívka stojí s pravou rukou zdviženou na temeno hlavy pokryté rouškou, v levé ruce drží za zády dýku, u její pravé nohy panter., Matějček 1923#, s. 32; Pražské vily 2007, s. 54-55., and Původně byly umístěny na vysokých pylonech před na jižní stranou vily Bianca továrníka Bondyho (na místě dnes nahrazeny kopiemi: Praha 6, Bubeneč, ul. Pod Kaštany 19, čp. 49/XIX). Plastiky představují personifikaci dne a noci. Autor postavy ztvárnil tak, aby jejich vzhled působil anticky, přestože se nedrží konkrétních antických vzorů.Ideové kořeny zobrazení cyklicky se opakujících dějů (roční doby, den a noc, cyklus života a smrti) sahají do antiky, kde však postavy Dne a Noci byly ženy. Noc (Nix) se spojila s bohem temnoty (Erebus) a porodila Den (Hemera). V poantickém umění nahradila ženy dvojce muže a ženy, např. Michelangelo (Soumrak a Úsvit) pro náhrobek Giuliana de Medici, 1526 -1533. Štursa k postavám připojil atributy. Mladíka věnčeného vavřínem doprovází orel, který symbolizuje vzduch a slunce, dívku střeží panter, symbol noci, dýka, kterou dívka ukrývá za zády, evokuje nebezpečí skrývající se ve tmě.