Kresba (26,9 x 21,1 cm): Malířství (odhalená ňadra, paleta se štětci) je uváděna Minervou (přilba) k Apollónovi, který sedí nalevo a hraje na lyru. Za Apollónem a v popředí napravo múzy hrající na hudební nástroje. Nad Malířství se snáší putto s věncem a palmovou ratolestí. V pozadí nalevo antický korintský chrám, vedle něj socha, napravo v popředí kanelovaný antický sloup. V pozadí brána v iónském stylu., Fučíková 1997#, I/146., Fusenig 2010#, č. 50., and Kresba je patrně studie pro obraz se stejným námětem, jenž je glorifikace mecenášství císaře Rudolfa II., který Majestátem z roku 1595 povýšil malířství z řemesla na umění. Stejné téma však Aachen zpracoval v díle věnovaném bavorskému vévodovi Maxmiliánovi I (Wien, Albertina, Sadeler, Minerva uvádí malířství mezi svobodná umění).
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.