Olej na plátně (87, 5 x 133 cm): Paris (plášť) sedí pod stromem a předává jablko před ním stojící nahé Venuši, u níž Amor (luk). Nad Venuší letí puto s věncem. Napravo sedí Minerva, plášť okolo dolní poloviny těla, pravici na štítu, na zemi přilba a kopí, vedle pes. Nalevo od Venuše Juno. Nad Paridem za stromem Merkur (okřídlená čapka, caduceus, plášť) se zdviženou rukou. V levém dolním rohu říční bůh, napravo v pozadí skupina nahých říčních božstev na mořském břehu., Fusenig 2010#, č. 24 s. 138-139., and K obrazu je dochována přípravná kresba (Paris, Louvre) a její varianta (Wien, Albertina). Obraz byl často kopírován, k jeho popularitě přispěla Sadelerova grafická reprodukce z roku 1589. V rudolfinském umění najdeme jeho ohlas na stříbrné medaily Jana Vermeyena z doby před rokem 1608.
Kresba (58 x 48 cm): Herkules (lví kůže) se chystá kyjem zabít Neřesti, které srazil na zem: nalevo je Svár (stará žena, místo vlasů hadi), napravo Lakota (bytost s oslíma ušima a pytlem s penězi v ruce, uprostřed Přetvářka (maska v popředí, vedle ní žába). Nad Herkulem sedí na oblaku Minerva (přilba) s věncem a palmovou ratolestí v ruce, vedle leží její štít s Gorgoneiem a kopí. V pozadí antické chrámy a postavy Múz., Kaufmann 1988#, I/16., Fusenig 2010#, č. 90 s. 232., and Stejná kresba: Göttingen, Kunstgeschichtliches Seminar der Universität, Kunstsammlung inv. č. H 510 (31,1 x 21,1 cm). Patrně přípravná kresba k nedochovanému obrazu z Rudolfovy sbírky. Není vyloučeno, že tento ztracený obraz tvořil střed triptychu, jehož další součásti tvořily dvě imperiální alegorie (srov. Stuttgart, Návrat Saturnovy říše 2; Mnichov, Návrat Panny). Herkules byl častým alter ego habsburských císařů včetně Rudolfa II.
Olejomalba na kovu (36 x 46, 5 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec, luk), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom vzhůru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka, caduceus) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto (dvojzubec), vedle něj Kerberos. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Kaufmann 1988#, I.11., and K obrazu existuje kresba (Wien, Albertina inv. n. 3315). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Stuttgart, Shromáždění bohů 1) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).
Olejomalba na alabastru (38 x 45 cm): drak plave k nahé Andromedě připoutané na břehu moře ke skále, seshora se na Pegasu blíží Perseus (okřídlená přilba, štít) s napřaženým mečem. Na druhé straně zálivu dva koráby a město., Kaufmann 1988#, I/47., Jacoby 2000#, str. 143-145, č. 40, 41., Fusenig 2010# č. 65 s. 196., and Alabastrová destička byla původně patrně umístěna v otáčivém rámu, protože měla na druhé straně výjev s Aiolem (Wien, KM, Zkáza Aeneovy flotily) a tvořila dvojici s destičkou z Rudolfovy sbírky, která byla rovněž oboustranná (Wien, KM, Triumf Amora a Bakcha; Wien, KM, Faëthontův pád). Jacoby alabastrové destičky z Rudolfovy sbírky interpretuje jako alegorie živlů: oheň (Faëthontův pád), země (Triumf Amora a Bakcha), vzduch (Zkáza Aeneovy flotily) a voda (Osvobození Andromedy). O Andromedě srov. Exemplum: Perseus osvobozuje Andromedu.
Kresba (37, 2 x 46, 4 cm): na oblaku sedí Jupiter (orel) a Minerva (přilba, kopí, štít) v důvěrném hovoru. Dole v krajině božstva: nalevo sedící Diana (srpek, toulec), naproti ní sedící Apollón (lyra). Nad Apollónem nahá Venuše, kterou přikrývá Amor a vzhlíží přitom nahoru k Jupiterovi. Vedle Venuše Neptun (trojzubec), na protější straně Merkur (křídlená čapka) a ženské božstvo. Uprostřed v pozadí nalevo Herkules (kyj, lví kůže) a na zemi sedící Pluto s Kerberem. Nalevo v horním rohu ruina antické stavby s ženkou sochou v nice., Prag um 1600#, I, č. 177., and Přípravná kresba k obrazu (London, National Gallery inv. n. 6475). Výjev je interpretován jako zrození Minervy, ale ve Stuttgartu (Landesbibliothek, Cod. hist. Q. 298/299, Stammbuch Janisch fol. 142r) je obdobná kresba od stejného autora s nápisem: "Diese Figur wie Jupiter die Veniren veralsst und Minervam liebet mit verwunderung aller anderen heydnischen Götter is mir von Johan von Ach Kay. Mahler zu ehren gamacht worde." Z nápisu jednoznačně vyplývá, že se jedná o alegorické zobrazení v němž jde o konflikt mezi Venuší a Minervou (Prag um 1600, I, s. 329).