Freska: Vulkán (s pleší a rozcuchanými dlouhými vlasy, v krátké tunice s páskem, na nohou kožené boty) ková na kovadlině pancíř, který drží v kleštích, na zemi součásti zbroje. Napravo sedí polonahá Venuše (bílá tunika, zlatý plášť), před ní stojí Amor, který drží v obou rukou drátěnou síť (košile?). Výjev je situován do skalní sluje s arkádami, nalevo postava přinášející dříví. Výjev je inspirován dobovým holandským žánrovým malířstvím a je pojatý jako scéna ze současné kovárny, čemuž odpovídá prosté oblečení Venuše i to, jak nenuceně sedí na zemi. Kompozici můžeme srovnat například se zobrazením stejného tématu od Davida Tenierse Staršího (1638, Tokyo National Musem inv. n. D. 1991-0001). Restaurováno v letech 1877-1878, kdy mohly být nějaké detaily pozměněny., Karner 2007#, 132-134., and Vyvrcholením výzdoby Audienčnního sálu je nástropní fresko zobrazující Vulkána připravujícího zbroj pro Aieneia v přítomnosti jeho matky Venuše. Díky této zbroji se Aineias stane pánem Itálie a založí iuliovskou dynastii, od níž odvozovali svůj původ Habsburkové. Drátěná síť v Amorových rukou není důvodem, proč celý výjev chápat jako narážku na Vulkánovu past na Venuši a Marta (Karner 2007, 134). Tento výklad by navíc bylo těžké skloubit s výzdobou v Hlavním sále Valdštejnského paláce, kde je zobrazen vítězný Mars ve voze taženém čtyřspřežím.
Freska: Venuše (polonahá, červený plášť), nad hlavou bílá hvězda kombinovaná se srpkem, s mušlí v pravici, jede na zlatém čtyřkolovém voze taženém párem labutí. Před ní Amor se zavázanýma očima, v ruce luk se šípem. V postranních panelech znamení Váhy a Býka., Hadravová, Hadrava 2007#, and Součást řady sedmi planet (Saturn, Jupiter, Mars, Sol, Venuše, Merkur, Luna) orientovaných k severní straně, kde končí Měsícem, který byl nejblíže Zemi. Zobrazení planet v nástropních panelech je doprovázené po obou stranách párem panelů na klenbě se zobrazeními odpovídajících znamení zvěrokruhu (podle Bayer 1603). Srpek s hvězdou nad Venušinou hlavou vykládán jako ohlas Galileova objevu fází Venuše, ale uspořádání planet v Astronomické chodbě odpovídá předkoperníkovskému, geocentrickému modelu vesmíru. Pravděpodobnější výklad vycházejícího z tradičního významu měsíčního srpku a hvězdy, jež symbolizovaly panovnickou MAJESTAS (Molnar 1999, 110). Venuše byla srpem s hvězdou definována jako matka Aeneova a pramatka císařského rodu. Na mincích císaře Augusta se objevuje na aversu srpek s hvězdou, což mohl Baccio di Bianco znát z populární knihy Enea Vica, v níž byly publikovány mince dvanácti císařů (Zantani, Vico 1548, s. 17a). V úvodu Antonia Zantani je hvězda na Augustově minci spojena s Venuší (Zantani, Vico 1548, 4a: la stella, che nella medaglia di C. essere la stella di Venere dalle quale egli discese). V rejstříku k latinskému vydání Vicova díla, které vyšlo v roce 1548 je zobrazení interpretováno jako konjunkce měsíce s Venuší nebo Jupiterem (stella Iouis, aut Veneris cum Luna conjuncta). Série planet měla dodat kosmický rozměr slávě habsburského císaře, což podtrhovala série čtyř personifikací světadílů (podle Ikonologie Cesare Ripy) ve slepých arkádách na stěně chodby.