Libreto k tragické Belliniho opeře napsal Romani podle stejnojmenné hry C. Tedaldiho-Forese. Manželka vévody Filippa miluje šlechtice Orombella, o něhož stojí i Agnes. Tu zase miluje vévoda, a když se od ní dozví o nevěře své ženy, chce se pomstít. Bellini si téma, které zpracovává reálný příběh z Itálie 15. století, vybral po návštěvě baletního představení Antonia Monticiniho Beatrice di Tenda. Rozhodl se zpracovat ho jako svou další operu s Giudittou Pastou v hlavní roli. Libretista F. Romani byl proti této látce - mělo jít o společnou práci na nové opeře pro benátské divadlo La Fenice - a dostal se s Bellinim do sporu, který řešil soud. Potíže vedly ke zdržením a skladatel neměl do premiéry dokončené finále opery a byl nucen si ho vypůjčit ze své opery Bianca e Fernando. 16. března 1833 se konala v La Fenice neúspěšná premiéra opery, ze které se oba tvůrci obviňovali. Umělecká i lidská roztržka vedla k ukončení spolupráce mezi Bellinim a jeho libretistou.