Pískovcová socha Adónida (toulec přes rameno, v ruce luk), stojí opřený o pahýlu stromu, u nohou kanec., Vlček 1999#, 471-475., and Postava s lukem je vykládána jako Apollón, ale kanec u jeho nohou nepatří k atributům tohoto boha. Podle jiného výkladu kanec u lovcových nohou postavu definuje jako Meleagra. Ten tu však také není zobrazen, protože žena se psem umístěná na protější straně schodišťové rampy k lovci vztahuje ruku s toužebným výrazem v tváři, ale ten se od ní odvrací a dívá se vzhůru. Dvojice krásné ženy toužící po lovci, který o ni nestojí, naopak přesně odpovídá Venuši a Adónidovi, kteří byli v podobné situaci zobrazeni Reinerem na nástropní fresce v sale terreně. Srov. "Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program" a "Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, sala terrena: Venuše a Adonis."
Pískovcová socha polonahé Juno, hledí vzhůru a objímá páva, který sedí na pařezu., Vlček 1999#, 471-475., and Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
Pískovcová socha nahého Jupitera, pravou ruku má zdviženou, vedle něj sedí na pařezu orel. Dívá se na naproti stojícího Merkura, jemuž je určeno gesto levé ruky s otevřenou dlaní a odtaženým ukazováčkem., Vlček 1999#, 471-475., and Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.
Pískovcová socha Vulkána (dlouhé rozcuchané vlasy, plnovous), opřený o kladivo spočívající na pařezu, hledí vzhůru., Vlček 1999#, 471-475., and Braun pojal Vulkána stejně jako dříve na atice Clam-Gallasova paláce: jako božského umělce. Stojí opřený o atribut své profese, kladivo, okázale nedbá na svůj zevnějšek a hledí vzhůru, k nebesům, odkud přichází inspirace k jeho černému dílu. Rozdíl je pouze v tom, že na atice Clam-Gallasova paláce je opřený o kovadlinu, která byla v zahradě zaměněna za pro toto prostředí případnější pařez. Srov. Praha, Malá Strana, Vrtbovská zahrada, horní terasa: ikonografický program.