Před kostelem sv. Jakuba, na zdi, která kdysi vymezovala areál hřbitova, na kraji zdi, na obou stranách pískovcová socha na vysokem soklu. Po pravé straně polo ležící nahý stařec, kolem těla drapérie, levá ruka drží přesýpací hodiny - Chronos/Saturn (alegorie času, stáří). Vlevo polo sedí mladá žena, na zemi u pravé ruky lebka, v levé pozdvižené ruce drží patrně zrcadlo nebo kalich? (poškozeno) - alegorie Pomíjivosti/Omnia Vanitas., Kořán 1999#, 80-83., and Originály soch jsou v kostele sv. Petra v Lounech. Sochy interpretovány jako alegorie stáří a nládí, nebo Čas a Víra. Protějškem postavy Času by mohla být spíše alegorie pomíjivosti - spojení přesýpacích hodin, lebka u pravé ruky dívky a patrně zrcadlo v její ruce.