Před kostelem sv. Jakuba, na zdi, která kdysi vymezovala areál hřbitova, na kraji zdi, na obou stranách pískovcová socha na vysokem soklu. Po pravé straně polo ležící nahý stařec, kolem těla drapérie, levá ruka drží přesýpací hodiny - Chronos/Saturn (alegorie času, stáří). Vlevo polo sedí mladá žena, na zemi u pravé ruky lebka, v levé pozdvižené ruce drží patrně zrcadlo nebo kalich? (poškozeno) - alegorie Pomíjivosti/Omnia Vanitas., Kořán 1999#, 80-83., and Originály soch jsou v kostele sv. Petra v Lounech. Sochy interpretovány jako alegorie stáří a nládí, nebo Čas a Víra. Protějškem postavy Času by mohla být spíše alegorie pomíjivosti - spojení přesýpacích hodin, lebka u pravé ruky dívky a patrně zrcadlo v její ruce.
Po roce 1710 byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna, v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka. Celkem se jednalo o 44 plastik. Všechny sochy byly v roce 1907 odvezeny do Vídně, kde měly být restaurovány, již se do Cítolib nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg u Vídně. and Po roce 1710 byla zámecká zahrada vyzdobena souborem plastik z dílny Matyáše Bernarda Brauna, v roce 1766 dalšími sochami od slánského sochaře Arnošta Linka. Celkem se jednalo o 44 plastik. V roce 1907 byly odvezeny k restaurování do Vídně, odkud se již nevrátily. Dnes jsou instalovány v zahradě zámku Neuwaldegg na předměstí Vídně.
Pískovcové souséší: nahý Boreás (vousy, křídla) unáší nahou Óreithyii, dole putto s pochodní obrácenou dolů., Poche 1955#, 66-67., Kořán 1999#, 118., and Socha byla určena pro niku zahradního schodiště v zámeckém parku. Přítomnost putta s obrácenou pochodní upozorňuje na alegorický význam sousoší: Čas unáší Krásu. Socha je volnou kopií sousoší v drážďanské Grosser Garten (Pietro Balestra, před 1720).
Pískovcová socha: Herkules se napřahuje kyjem, levicí otevírá tlamu lva., Kořán 1999#, 94-97., and Braun se podobně jako pražském reliéfu nedržel obvyklého typu zobrazení Herkulova souboje s nemejským lvem (srov. Praha, Staré Město, Clam-Gallasův palác, jižní portál: Herkules a nemejský lev). Obvyklý způsob zobrazení tohoto souboje byl inspirován antickou textovou a obrazovou tradicí, podle níž hrdina lva udusil (srov. Exemplum: Herkules a nemejský lev). Braunův Herkules byl inspirován spíše zobrazeními biblickéhoSamsona, stejně jako on přistupuje ke lvu zezadu a otevírá mu tlamu, tak jak to vidíme například na známém dřevorytu Albrechta Dürera z let 1497-8. Bezesporu se však jedná o Herkula, o čemž svědčí kyj v hrdinově pravici.
Pískovcová socha: Mars (knír, přilba, antikizující zbroj a boty, plášť), v levici maršálskou hůl, pravice je opřena o štít s blesky. and Kořán 1999#, 94-97.
Pískovcová socha: Fortuna (koruna) s šatry vlajícími ve větru na okřídleném globu., Kořán 1999#, 126., and Socha byla vykládána jako Nike nebo alegorie Vzduchu, ale globus s křídly se nejčastěji objevuje v souvislosti s nejistou Fortunou, jak sochu také interpretoval Poche (Poche 1965, 124). Fortuně odpovídají také rozevláté šaty, symbolizující rychlost změn, které přináší, i koruna naznačující, že je vládkyní všech.
Od r. 1984 jsou před špitálem osazeny pouze kopie původních Braunových soch, originály jsou umístěny v místním lapidáriu. Sochy Ctností byly po r. 1717 umístěny podél severního průčelí špitálu. Před pravým křídlem budovy, vpředu Anděl blažené smrti, následjí Ctnosti: Víra s křížem, Naděje, Láska s dětmi, Trpělivost s beránkem, Moudrost, Statečnost s maršálskou holí, Cudnost se zastřenou tváří a párkem hrdliček, Píle s úlem, Štědrost s rohem hojnosti, Upřímnost se srdcem, Spravedlivost. Dvanáctá ctnost Střídmost stojí na nádvoří., Blažíček 1959#, 9, 33., and Poche 1978#, 171.