Pískovcová socha (v. 146 cm). Na skalisku socha nahého vousatého muže (klín zakrytý drapérií), na sehnutých zádech drží globus., Denkstein 1958, 147, č. k. 155, obr. 153)., and Socha Atlanta v Lapidáriu stála původně nad branou v nádvoří Vrtbovského paláce na Malé Straně v Praze čp. 373, po obou stranách byly ležící ženské postavy, Hojnost ? a Bohatství ? Socha Atlanta je dnes na původním místě nahrazena kopií, vzorem byla antická římská socha, Atlas Farnese (dnes v Neapoli) z doby okolo roku 150. Ačkoliv v 17. a 18. století převládala varianta antického sochařského typu, na níž Atlás stojí vzpřímeně, pražský sochař z Braunovy dílny napodobil poměrně přesně postoj antického originálu. Byl to zřejmě záměr, protože nedlouho po vzniku sochy pro Vrtbovskou zahradu, v roce 1727, vznikla v téže dílně socha vzpřímeně stojícího Atlanta pro Astronomickou věž Klementina. Důvody mohly být technické (vzpřímeně stojícího Atlanta nelze vytvořit v kameni) a estetické (socha nebyla určena pro pohled z velké dálky), ale lze také uvažovat o tom, že hrabě Vrtba chtěl antikizující sochařskou a malířskou výzdobu zahrady ohlásit již na vstupní bráně. V 17. a 18. století bylo téma Atlanta spojeno s veřejnými budovami, ale najdeme ho také na vrcholu západního pavilonu Zwingeru (Balthasar Permoser, 1717). Zatímco v Zwingru Atlantovi hrozí, že mu globus každou chvíli vyklouzne, Atlas ve Vrtbovské zahradě se drží antického vzoru a globus pevně podepírá oběma rukama. Stavebník sochou Atlanta nad vstupem do své soukromé zahrady upozorňoval na svoji významnou veřejnou funkci: Jan Josef hrabě z Vrtby byl v letech 1712-1734 nejvyšším purkrabím Království českého. Pravděpodobným ohlasem této sochy je socha Atlanta na průčelí zámku Sloup z doby okolo roku 1736 (Sloup, zámek, Atlás).
Reliéf na pískovcové váze: nahý Atlás nese globus., Vlček 1999#, 471-475., and Součást souboru dekorativních kamenných váz s mytologickými reliéfy. Dnes jsou na místě tesané kopie, faksimile z umělého pískovce, které v letech 1973-90 nahradily originály, jsou uloženy v Galerii hlavního města Prahy. Reliéf s Atlantem je umístěn tak, že přímo za ním je vidět sala terena, kterou se do zahrady vcházelo ze dvora s bránou korunovanou sochou Atlanta. Reliéf s Atlantem tedy ukazoval směr, kde se nachází brána se sochou Atlanta.
Olověná socha (240 cm): nahý Atlás (plášť přes rameno) stojí vzpřímeně, na zádech nese sférický astroláb, který drží oběma rukama (pozlacená země a hvězdy). and Plastika má olověný plášť na železné konstrukci, uvnitř plastiky byla objevena cínová destička se sdělením, že Atlas s armilariem byl na Astronomickou věž umístěn v roce 1723 na přání Františka Retze, provinciála české jezuitské provincie v letech 1718–1730 a rektor Univerzity Karlo-Ferdinandovy v období 1723–1724.
Pískovcová socha: rozkročený nahý Atlás (vousy) nese pravou rukou globus, levou se opírá o pařez., Poche 1965#, 119-120., and Vzorem byla antická římská socha, Atlas Farnese (dnes v Neapoli) z doby okolo roku 150 (srov. Exemplum: Atlás), kterou v Braunova dílna napodobila již kolem roku 1718 na bráně do Vrtbovské zahrady v Praze (Praha, Lapidárium, Atlás). Atlás ve Sloupu se od pražské sochy a jejího antického originálu odchýlil v tom, že nedrží globus oběma rukama, ale pouze pravou rukou.