Významný polský arabista, íránista a turkolog Tadeusz Kowalski (1889-1948) se narodil v Châteauroux ve Francii, ale jako tříletý chlapec se s rodinou přestěhoval do Krakova. Zde absolvoval Gymnázium sv. Anny, a poté studoval orientalistiku na vídeňské univerzitě, kde v r. 1911 získal doktorát filozofie. Po doplňujících studiích na univerzitách ve Štrasburku a Kielu se v r. 1914 habilitoval z jazyků a filologie muslimského východu na Jagellonské univerzitě. Tam se také v r. 1919 jako mimořádný profesor ujal vedení první polské katedry orientální filologie. O tři roky později byl jmenován řádným profesorem. Od r. 1923 byl Kowalski členem a předsedou (1947-1948) Polské orientalistické společnosti a od r. 1927 členem Polské akademie věd a umění (Polish Academy of Arts and Sciences), v níž několik let zastával funkci generálního sekretáře (1939-1948). Brzy po vypuknutí 2. světové války - 6. listopadu 1939 - byl spolu s ostatními krakovskými profesory zatčen Němci v rámci Sonderaktion Krakau a několik měsíců vězněn ve Vratislavi (Breslau), následně pak v koncentračním táboře v Sachsenhausen, což přispělo ke zhoršení jeho zdravotního stavu a předčasné smrti. Kowalského vědecká práce byla mezi evropskými orientalisty povšechně známa a ceněna. Udržoval s polskými i zahraničními vědci obsáhlou korespondenci, jež se téměř v úplnosti dochovala v jeho písemné pozůstalosti. Mezi takřka 4500 dopisy je možné nalézt také prameny k jeho českým kontaktům, spojeným především s osobnostmi turkologa a íránisty Jana Rypky (1886-1968) a chetitologa a asyriologa Bedřicha Hrozného (1879-1952). Známost s nimi navázal Kowalski již v době studií na vídeňské univerzitě a udržoval ji až do konce života. Kontakty mezi těmito vědci je možné sledovat díky jejich vydané korespondenci (Korespondencja Tadeusza Kowalskiego z Janem Rypką i Bedřichem Hroznym, vyd. Ewa Dziurzyńska, Marek Ďurčanský a Pavel Kodera, Kraków 2007), která obsahuje 71 dopisů J. Rypky T. Kowalskému, 55 dopisů T. Kowalského J. Rypkovi, 40 dopisů B. Hrozného T. Kowalskému a 34 dopisů T. Kowalského B. Hroznému. Dokumenty vydávané v rámci této edice jsou doplňkem uvedené publikace. Ukazují, že ostatní české akcenty v korespondenci dochované v Kowalského písemné pozůstalosti (ať již mají ke známosti s Rypkou a Hrozným přímý, nebo zprostředkovaný vztah) jsou v zásadě epizodické povahy. Týkají se především otázky jmenování J. Rypky mimořádným profesorem Univerzity Karlovy, poskytnutí vědeckých konzultací, resp. volby Kowalského členem Orientálního ústavu a textů, jež otiskoval na stránkách ročenky ''Archiv Orientální'' vydávané Orientálním ústavem.Editovaná korespondence z let 1927-1948 sestává ze 14 dosud nepublikovaných, dopisů adresovaných T. Kowalskému: od žáka J. Rypky Miroslava Kaftana, od lektora tureckého a novoperského jazyka na Masarykově univerzitě a úředníka Moravského muzea v Brně Edmunda Küttlera, od romanisty a arabisty Aloise Richarda Nykla, od Orientálního ústavu v Praze, od vedoucího etnografického oddělení Moravského zemského muzea v Brně Františka Pospíšila, od arabisty a semitisty Rudolfa Růžičky a od romanisty Karla Titze. Přijatou korespondenci doplňuje jeden dochovaný dopis Kowalského Františku Pospíšilovi., The prominent Polish Arabist, Iranist and Turkologist Tadeusz Kowalski (1889-1948) was born in Châteauroux in France, but moved with his family at the age of three to Krakow, where he attended St Anne's Grammar School and then took a course in Oriental Studies at Vienna University, where in 1911 he obtained a doctorate in philosophy. After completing supplementary studies at universities in Strasburg and Kiel he obtained a second doctorate in 1914 in the languages and philology of the Muslim East at the Jagellonian University, where he took on directorship of the first Polish Oriental Philology Department as associate professor in 1919. Three years later he was appointed full professor. From 1923 Kowalski was member and Chairman (1947-1948) of the Polish Oriental Studies Society and from 1927 he was a member of the Polish Academy of Arts and Sciences, in which he held the position of General Secretary for several years (1939-1948). Soon after the Second World War broke out he was arrested with other Krakow professors by the Germans as part of Sonderaktion Krakau on 6th November 1939, imprisoned for several months in Wroclaw (Breslau) and subsequently incarcerated in Sachsenhausen concentration camp, which contributed to the deterioration in his health and his premature death. Kowalski's scholarly work was generally known and appreciated among European orientalists. He kept up extensive correspondence with scholars from Poland and elsewhere, which was preserved almost in its entirety in his personal papers. Among some 4,500 letters of his can also be found sources on his Czech contacts, primarily associated with Turkologist and Iranist Jan Rypka (1886-1968) and Hittitologist and Assyriologist Bedřich Hrozný (1879-1952). Kowalski made their acquaintance while he was still studying at Vienna University and kept in touch until the end of his life. Contacts between these scholars can be followed thanks to their published correspondence (Korespondencja Tadeusza Kowalskiego z Janem Rypką i Bedřichem Hroznym, published by Ewa Dziurzyńska, Marek Ďurčanský and Pavel Kodera, Kraków 2007), comprising 71 letters from J. Rypka to T. Kowalski, 55 letters from T. Kowalski to J. Rypka, 40 letters from B. Hrozný to T. Kowalski and 34 letters from T. Kowalski to B. Hrozný. The documents published here are a supplement to the aforementioned publication. They show that the other Czech elements in the correspondence preserved in Kowalski's personal papers (whether directly or indirectly relating to his acquaintance with Rypka and Hrozný) are basically of an episodic nature. They primarily involve the issue of J. Rypka's appointment as associate professor at, Charles University, the provision of scholarly consultations, Kowalski's election as a member of the Oriental Studies Institute and texts printed in the Oriental Archive yearbook published by the Oriental Studies Institute. This edited correspondence from 1927 to 1948 comprises hitherto unpublished letters addressed to T. Kowalski from: Rypka's pupil Miroslav Kaftan; Edmund Küttler, Turkish and Modern Persian lector at Masaryk University and official at the Moravian Museum in Brno; Romanist and Arabist Alois Richard Nykl; from the Oriental Studies Institute in Prague; František Pospíšil, the Director of the Ethnographic Department at the Moravian Museum in Brno; the Arabist and Semitist Rudolf Růžička; and the Romanist Karel Titz. In addition to the correspondence received there is also a letter preserved from Kowalski to František Pospíšil. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Editovaný nevelký soubor 21 (respektive 22) kusů korespondence historika J. V. Šimáka s prezidentem T. G. Masarykem, jeho kancléřem Přemyslem Šámalem a Kanceláří prezidenta republiky z let 1919-1931 dokládá povahu vztahu osobností, které se v rovině odborné i osobní míjely, ale v rovině státně politické a společenské se nemohly zcela opomenout. Korespondence obsahuje jak úřední tak osobní dopisy (osobní dopisy psal ale pouze Šimák, nikoliv Masaryk) a dobře ilustruje fungování Kanceláře prezidenta republiky. Dokládá Šimákovo postavení v historické vědě, jeho nelehkou pozici univerzitního profesora nového oboru (historické vlastivědy československého státu na Karlově univerzitě) a jeho stálý zřetel k podpoře vlastivědného bádání i osvětové práce., This modest edited collection of some 21 (or 22) items of correspondence between the historian Josef Vítězslav Šimák and President Tomáš Garrigue Masaryk, his Chancellor Přemysl Šámal and the Office of the President of the Republic between 1919 and 1931 illustrates the nature of relations between these figures, who at a professional and personal level only crossed paths, but who at the state-political and the social level could not entirely ignore one other. This correspondence contains both official and personal letters (though only Šimák, not Masaryk, wrote the personal letters) and clearly depicts operations at the Office of the President of the Republic. It also demonstrates Šimák's standing in historical studies, his awkward position as a university professor in a new field (Czechoslovak state historical ''homeland'' studies at Charles University) and his ongoing interest in support for homeland studies research and public education work. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke
Edice přináší 33 dopisů, dopisnic, pohledů a tištěných přání, případně poděkování, které si v letech 1956-1969 vyměnili historici Jaroslav Werstadt a Jiří Špét. Špétova korespondence je uložena v Archivu Akademie věd ČR v osobním fondu Jaroslav Werstadt a ve fondu Historický klub, její protějšky jsou uloženy v osobním archivu Jiřího Špéta. Korespondence je zajímavým příspěvkem k dějinám českého dějepisectví v 50. a 60. letech 20. století. Její pisatelé se sblížili profesně a lidsky v době, kdy Werstadt zastával funkci starosty Historického klubu (1945-1964) a Špét byl tajemníkem a posléze jednatelem tohoto spolku (1956-1966). V dopisech se odráží činnost Historického klubu, v němž byla zachována kontinuita se staršími způsoby vědecké práce, a vědecké zájmy J. Špéta, který se ve sledovaném období výrazně zabýval dějinami české historiografie., This edition presents 33 letters, postcards, greetings and thank-you cards, exchanged between historians Jaroslav Werstadt and Jiří Špét from 1956 to 1969. Špét's correspondence is stored at the ASCR Archive among Jaroslav Werstadt's personal papers and in the History Club fonds, while Werstadt's correspondence is stored among Jiří Špét's personal papers. This correspondence is an interesting contribution on the history of Czech historiography during the 1950s and 1960s. Its writers built up a professional and personal rapport while Werstadt held the office of Director at the History Club (1945-1964) and Špét was its Secretary and then Honorary Secretary (1956-1966). Their letters reflect the activities taking place at the History Club which maintained continuity with older forms of research work and the scholarly interests of J. Špét, who during the period under review was substantially involved in the history of Czech historiography. (Translated by Melvyn Clarke.), and Překlad resumé: Melvyn Clarke