The paper provides an overview of recent hydrology-related research conducted by the Research Institute for Soil and Water Conservation and its predecessors. Research catchments and similar research sites, mostly under agricultural land use, are described. The principal catchments, located in Central and East Bohemian peneplains and highlands (Cerhovický potok near Hořovice, anonymous stream above Černičí near Čechtice, Kopaninský tok near Pelhřimov, and Žejbro near Skuteč with its subcatchments) are described in a greater detail with reference to web presentations (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/ index.html). The second part overviews the main research results obtained, prevailingly during the last decade, in the field of catchment hydrology, water quality generation, agronomic measures for protection against nitrate pollution, the effect of tile drainage on extreme flows and water quality, soil water in the vadose zone with preferential flow and the landscape-ecological aspects of water resources protection. It is concluded that some problems could not be solved if the questions were not posed in a hydrological manner. The authors recommend to generalise empirical research results by modelling and to intensify connections between RISWC research and hydrological activities of other institutions. and Práce podává přehled novější historie výzkumu s hydrologickými prvky ve Výzkumném ústavu meliorací a ochrany půdy a v ústavech, které byly jeho předchůdci. Stručně popisuje jednotlivá malá výzkumná povodí a další výzkumné lokality, většinou se zemědělským využitím půdy. Hlavní výzkumná povodí, umístěná v oblasti středočeských a východočeských parovin a pahorkatin (Cerhovický potok u Hořovic, bezejmenný potok nad Černičím u Čechtic, Kopaninský tok u Pelhřimova a Žejbro u Skutče se svými podpovodími), jsou popsána podrobněji s odkazem na prezentace na webu (http://www.hydromeliorace.cz/povodi/index.html). Ve druhé části článku je podán přehled hlavních výsledků výzkumu dosažených převážně v posledním desetiletí v oblasti hydrologického režimu povodí a mechanismů tvorby jakosti vody, agronomických opatření na ochranu před dusičnanovým znečištěním, vlivu drenážních systémů na extrémní průtoky a jakost vod, vody v nenasycené zóně půdy s preferenčním prouděním a krajinně ekologických aspektů ochrany vodních zdrojů. Závěrem se konstatuje, že řadu problémů by nebylo možno vyřešit, kdyby otázky nebyly kladeny hydrologickým způsobem. Autoři doporučují zobecnit empirické výzkumy modelováním a zintenzivnit návaznost výzkumu VÚMOP na hydrologické aktivity jiných institucí.
Soil moisture content was measured by TDR sensors Aqua-Tel-TDR (Automata, Inc., today McCrometer CONNECT) in a loamy Chernozem on carbonate-rich loess substrate. The sensors, wrapped in slurry made of local soil and water, were installed horizontally into pre-made holes. The bias caused by imperfectly filled gaps between the wall of the hole and the sensor surface was reduced by field calibration. The same gaps made it possible to detect the preferential flow in soil macropores, due to which the reflectometric readings were perceivably higher than analogous readings before percolation events and sometimes higher than the native soil porosity. One typical event is presented. It is envisaged that sensors of this type can be used for semi-quantitative estimation of the preferential flux density, e.g. with the help of dual or multiple porous medium models or the momentum dissipation theory. and Vlhkost hlinité černozemní půdy na karbonátovém sprašovém substrátu byla měřena metodou TDR čidly Aqua-Tel-TDR (Automata, Inc., dnes McCrometer CONNECT). Čidla, obalená před osazením pastou z místní zeminy a vody, byla instalována vodorovně do předvrtaných otvorů. Systematická chyba způsobená nedokonale zaplněnými mezerami mezi čidlem a stěnou otvoru byla zmenšena terénní kalibrací. Tytéž mezery umožnily indikovat preferenční proudění v půdních makropórech, díky němuž byla reflektometrická měření citelně vyšší než analogické hodnoty před průsakovou epizodou a někdy i vyšší než pórovitost původní půdy. Je demonstrována jedna typická epizoda. Lze předpokládat, že čidla tohoto typu mohou být použita k semikvantitativnímu odhadu hustoty preferenčního toku, např. za pomoci modelů dvojného nebo vícenásobného pórovitého prostředí nebo teorie rozptylu hybnosti.
Both drainage and surface stream runoff and water quality were measured on drained sites in the upper part of the Cerhovický potok catchment (Beroun district, Czech Republic). A few extreme precipitation - runoff situations were observed over the period 1994-1999, of which a flood wave with the fourth highest peak runoff was monitored and evaluated in detail as to the concentrations of nitrate both in the stream runoff and in the drainage discharge. In addition, average annual concentrations and average annual nitrate yields in the runoff from drained agricultural lands and undrained, prevailingly forest lands were estimated on the basis of regular monthly monitoring. In the course of the fourth highest runoff wave, the quality of water was sampled frequently and soil moisture contents and groundwater levels were also measured. The concentrations of nitrate and the specific yield of nitrate (kg d-1 ha-1) in the runoff generated on different sites were compared. It was found that, during extreme flows, the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in drainage runoff from agricultural lands exceeds 6.3 times the specific yield of nitrate [kg day-1 ha-1] in surface runoff from the entire catch-ment. The nitrate concentrations did not vary much in time during the extreme flow event. The leaching of nitrate was particularly intensive during the non-vegetation period, due to a higher water saturation of the soil. Some technical and agronomic measures for reduction of nitrate yields during high flow periods are discussed. and Na odvodněných pozemcích povodí Cerhovického potoka (okr. Beroun) byly dlouhodobě sledovány povrchové a drenážní odtoky a jejich kvalita. V období 1994 - 1999 se vyskytlo několik extrémních srážkoodtokových situací, z nichž čtvrtá nejvyšší odtoková vlna byla podrobně monitorována a vyhodnocena z hlediska koncentrace dusičnanů, jak ve vodách v toku, tak z plochy odvodněné. Na základě pravidelného měsíčního monitoringu byla vyhodnocena průměrná roční koncentrace dusičnanů ve vodách odtékajících ze zemědělsky a lesnicky využívaných pozemků. Současně byly měřeny vlhkosti půdy a sledovány hladiny podzemní vody. Odnosy a koncentrace NO3 byly porovnány podle jednotlivých charakteristických ploch a bylo zjištěno, že v době extrémních průtoků převyšuje specifický odnos dusičnanů z drenáže 6,3-krát specifické odnosy[kg den-1 ha-1] ve vodách z celého povodí. Koncentrace NO3 se v průběhu odtokové vlny příliš nemění. Proces vyplavování dusičnanů je v důsledku vyššího stavu nasycení půd vodou intenzivní zejména v mimovegetační době. V diskusi jsou uvedena některá technická a agrotechnická opatření, jimiž lze vyplavování dusičnanů v době vyšších odtoků snížit.