The paper deals with the issue of Roman archaeological finds and assemblage in the Malá Haná region in the context of substantial strong Germanic settlement activities that had or may have had connections to the period of Marcomannic wars. During the last decade of research in particular on sites near Jevíčko town in was possible to gain a lot of knowledge on the issues of settlement of the Early Roman period. In addition to Roman imports, related to trade activities, a whole range of artifacts (especially militaria) can be associated with the movement of the Roman army deep in the Barbaricum or directly with the northernmost Roman temporary camp near Jevíčko. The Malá Haná region thus becomes an important research area for a detailed interpretation of Roman-Germanic interactions at the end of the reign of Emperor Marcus Aurelius. and Příspěvek se věnuje problematice římských nálezů a nálezových souborů na Malé Hané v kontextu silného germánského osídlení, které mají nebo mohou mít vazby na období markomanských válek. Během desetiletí výzkumných prací zejména v lokalitách u Jevíčka se podařilo získat množství poznatků k otázkám osídlení ve starší době římské. Kromě římských importů souvisejících s obchodními aktivitami, lze celou řadu artefaktů, zejména militarií, spojit s pohybem římské armády hluboko v barbariku nebo přímo s nejsevernějším římským krátkodobým táborem u Jevíčka. Malá Haná se tak stává významným výzkumným prostorem pro detailní interpretaci římsko-germánských interakcí na konci vlády císaře Marka Aurelia.
V rámci záchranného výzkumu polykulturního sídliště na hranici katastrů Úhřetice a Tuněchody byly prozkoumány zahloubené části dvou pyrotechnologických objektů z doby římské. Cílem článku je rekonstrukce stavebních postupů, podoby a funkce těchto zařízení za využití mezioborového přístupu zahrnujícího analýzu petrografickou, sedimentologickou, mineralogickou, geochemickou, xylotomární, analýzu makrozbytků rostlin a otisků rostlin. Analýzou popelovité vrstvy z výplně objektů byly identifikovány úlomky sparitického karbonátu, který je dokladem využití pecí pro pálení vápna. Analýza mazanice umožnila vytvořit testovatelné hypotézy o konstrukci zařízení a aplikovaných technologických postupech. and The sunken parts of two pyrotechnological features from the Roman period were studied during rescue excavations of a polycultural settlement. The aim of the article is to reconstruct the construction procedures, and the form and function of these facilities by means of a multidisciplinary approach employing petrographic, sedimentological, mineralogical, geochemical analyses, xylotomy, and by the analysis of plant macro-remnants and plant imprints. Fragments of sparitic carbonate, evidence of the use of the kilns for the firing of lime, were identified through the analysis of the ashy layers from the fill of the feature. The analysis of the daub enabled the formulation of a testable hypothesis on the construction of the kiln and the applied technological procedures.