Podobně jako v předchozích případech i v Chebské pánvi se v minulosti našly fosilie třetihorních savců s významným historickým kontextem. Především je to Dolnice u Chebu, objevená Johannem W. Goethem v letech 1820–23 během jeho posledních pobytů v Čechách. Poté byla v letech 1883–4 při těžbě sladkovodního vápence v Horní Vsi u Františkových Lázní nalezena celá kostra dinotéria, která vyřešila vzhled tohoto chobotnatce. Další kosterní doklady objevil v r. 1957 archeolog Evžen Plesl v třetihorních vrstvách základů stavby nové školy ve Františkových Lázních. Všechny tyto výskyty nasvědčují, že Chebská pánev je velmi nadějnou oblastí pro paleontologická bádání. and The first mammalian assemblage in the basin of Cheb was discovered in the fall of 1957. The outcrop displayed the litoral facies of the s.c. Cypris series overlying the browncoal seam. The layer is probably identical with the bed of the complete skeleton of the Deinotherium found in 1883. In the fifth part of the series the discoveries and the mode of life of the strange Proboscidean genus Deinotherium are described.
Další skupina savčích společenstev spodního miocénu v Chebské pánvi představuje nejstarší faunistický horizont (tzv. biozónu MN 4), mezi hnědouhelnou slojí a tzv. Cyprisovými vrstvami, které byly popisovány v pátém díle seriálu. Vykopávky na nalezišti Dolnice na severním okraji Chebu objevily tři úrovně nálezů, které patří ke vzácné nejstarší fázi vývoje miocénních savců, s typickým společným výskytem přežívajících archaických druhů a nově příchozích progresivních druhů; to prokazuje výraznou změnu životního prostředí v průběhu spodního miocénu. Lokalita Dolnice byla objevena již na sklonku 18. stol. Patří proto k nejdříve známým savčím faunám v Evropě, které byly zkoumány např. básníkem J. W. Goethem – nadšeným geologem a přírodovědcem – během jeho posledních pobytů v severních Čechách kolem let 1822 a 1823. and Another group of the Early Miocene mammalian assemblages in the basin of Cheb belongs to the oldest faunal horizon between the local brown coal seam and the Cypris beds described in the fifth part of this series. The excavations in the Dolnice site on the northern margin of Cheb brought three faunal levels. They belong to a rare phase of Miocene mammalian evolution with the coexistence of several species of „archaic survivors“ and new „progressive newcomers“; this phase indicates a remarkable environmental change during the Early Miocene. The Dolnice site was discovered in the late 18th century. It is one of the first known mammalian faunas in Europe, explored e. g. by the poet and skilled geologist and naturalist J. W. Goethe during his last stays in North Bohemia around 1822 and 1823.
Dalšími zajímavými skupinami savců Jižní Ameriky jsou ploskonosí primáti (Platyrrhini) a morčatovití a jim příbuzní hlodavci (Caviomorpha). V průběhu 20. století se vedly mezi paleontology spory o jejich původu. Teorie o severoamerickém původu nebyla potvrzena fosilními nálezy, naopak mnohé společné znaky (např. mikrostruktura skloviny řezáků) třetihorních fosilií jihoamerických a severoafrických potvrzují dávnou teorii Maxe Schlossera o africkém původu (možnost postupné migrace přes řetězec ostrovů dokládá i studium dna Atlantského oceánu). and The New World primates (Platyrrhini) and South American hystricognathes (Caviomorpha) are also remarkable South American mammal groups. During the 20th century, the origin of both the groups was debated by palaeontologists. The hypothesis on their North American origin has not yet been confirmed by fossil records. On the other hand, many traits shared among South American and North African Tertiary fossils (e.g., incisor enamel microstructure) support the ancient hypothesis elaborated by Max Schlosser on the African origin of both groups (the possibility of their step-by-step migration over a chain of islands has been supported by studies of the Atlantic Ocean bottom).
Závěrečná část seriálu se věnuje vačnatcům (Marsupialia) v Jižní Americe i na jiných kontinentech a původu kopytníků z nadřádu Meridiungulata nalezeným mimo území Jižní Ameriky and The last part of this series of articles deals with marsupials (Marsupialia) in South America as well as on other continents, and with the origin of the southern ungulates from the superorder Meridiungulata found outside South American territory.
Poslední migrační vlna savců – Velká americká vzájemná výměna savčích faun mezi oběma kontinenty (Great American Interchange) započala v Americe asi před 5–3 miliony lety a vyvrcholila před 2 miliony lety. Na sklonku třetihor se Jižní Amerika spojila Panamskou šíjí se Severní Amerikou. To vyvolalo příchod moderních savčích řádů ze severu, naopak na sever putovalo jenom několik zástupců endemických skupin jihoamerických savců. Alexander von Humboldt a později i Charles Darwin objevili první doklady této vlny ve čtvrtohorních usazeninách. and The last mammalian migration wave, the Great American Interchange of mammalian faunas between both continents, began in America in the late Tertiary Period. Modern mammalian orders arrived from the north, while only a few endemic South American taxa migrated to the north. A. von Humboldt and later Ch. Darwin discovered the first evidence of this important paleozoogeographical event in Quaternary sediments.
V třetihorách i na začátku čtvrtohor obývalo Jižní Ameriku kopytníků, označovaných jako tzv. jižní kopytníci ze skupiny (nadřádu) Meridiungulata. Tato skupina je zajímavá mimořádnou mírou konvergentního vývoje znaků značně podobných ostatním nepříbuzným skupinám kopytníků – lichokopytníkům i sudokopytníkům. Charles Darwin objevil na své cestě fosilie prvních známých druhů meridiungulátů – Toxodon platensis z řádu Notoungulata a Macrauchenia patachonica z řádu Litopterna. and In the Tertiary Period and early Quaternary Period, South America was inhabited by the so-called southern ungulates from the superorder Meridiungulata. The taxon is remarkable due to its extraordinary level of convergence in taxonomic characters highly similar to other non-related ungulate groups – odd-toed ungulates and even-toed ungulates. During his voyage, Charles Darwin discovered fossils of the first known meridiungulates, namely Taxodon platensis from the order Notoungulata, as well as Macrauchenia patachonica from the order Litopterna.
Jižní Amerika byla jako kontinent dlouhou dobu izolována od ostatních kontinentů, což umožnilo vznik a vývoj různých svérázných skupin savců (např. chudozubí Xenarthra či tzv. jižní kopytníci Meridiungulata) nemajících jinde na světě obdoby. Jedním z prvních objevitelů jejich fosilií byl během své cesty kolem světa na lodi Beagle i Charles Darwin. Článek přibližuje jeho nálezy a evoluční historii těchto savců. and As a continent, South America had been isolated from other continents for a long time, which caused the origin and evolution of some specific mammal groups (e.g., Xenarthra or Meridiungulata, the so-called southern ungulates) to have no analogy elsewhere. Charles Darwin travelling on HMS Beagle around the world was among those pioneers who discovered fossils of these unique mammals.