Lidská práva tzv. druhé generace nejsou právy absolutními a v zásadě se jich lze domáhat jen vmezích prováděcích zákonů.Ústavní soud však považuje i tato práva za práva základní, byť s ohledem na čl. 41 Listiny základních práv a svobod nejsou aplikovatelná přímo. Sama Listina je však živým organismem; proto je nutné zvažovat, zda zásahem do sociálního práva nedošlo k porušení základního práva na lidskou důstojnost. Jde zejména o případy, kdy zásah do sociálního práva dosahuje takové intenzity, že se dotýká jeho vlastní podstaty. Legální definice pojmu „lidská důstojnost“ sice neexistuje. Její pojetí je však rozpracováno v uznávaném komentáři k Listině a v judikatuře Ústavního soudu. S ochranou lidské důstojnosti souvisí i ústavní princip rovnosti. Ochrana principu rovnosti bývá spojena i se zákazem diskriminace; ta může nabýt takového stupně, že vyvolá i porušení základního práva na lidskou důstojnost. Tu vyvstala otázka možné existence tzv. kolektivní diskriminace, např. u větší skupiny zaměstnanců konkrétního pracoviště; při materiálním pohledu na právo diskriminaci takového druhu a priori vyloučit nelze. Zde se argumentuje i čl. 34 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, která stížnosti
skupiny osob připouští. and Human rights of the so-called second generation are not absolute and in principle can be claimed only within the limits of implementing laws.However, Constitutional Court also consideres these rights as fundamental rights, despite Article 41 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
which makes them not directly applicable. The Charter itself is a living organism; it is therefore necessary to consider whether by intervening into social law, fundamental right to human dignity was not infringed. This is particularly the case where the intervention of social rights reaches such
intensity that touches its own merits. The legal definition of “human dignity” still does not exist. Its concept is elaborated in the acclaimed commentary on the Charter and in the jurisprudence of the Constitutional Court. Protection of human dignity is related to the constitutional principle of equality. Protecting the principle of equality is also associated with the prohibition of discrimination; it can acquire such a degree that causes a breach of the fundamental right to human dignity. That raised the question of the possible existence of multiple discrimination, for example in a larger group of employees of a particular workplace; from the material law point of view, discrimination of this kind can not be excluded a priori.
Vykonatelnost nálezů Ústavního soudu je podle zákona rozlišena podle jednotlivých druhů. Reálná vynutitelnost není stejná; nejsložitější je u nálezů zrušujících rozhodnutí obecných soudů. Sporná byla zejména otázka, zda jsou vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu (čl. 89 odst. 2 Ústavy) závazná erga omnes i v jiných srovnatelných případech, či jen v dané souzené věci.Dále bylo sporné, zda nález rušící soudní rozsudek je závazný jen ve výroku, či i v jeho odůvodnění. Judikatura Ústavního soudu prošla určitým vývojem; mladší rozhodnutí připouštějí výjimky z tzv. precedenční závaznosti nálezů a bazírují na závaznosti kasační, zatímco některé starší judikáty možnost výjimky z precedenční závaznosti nálezů
nezmiňují. Součástí článku je i odkaz jak na literaturu německou (Isensee, Juristenzeitung č. 22 z roku 1996), tak i na literaturu domácí. and The enforceability of the Constitutional Court decissions is legally differentiated according to different types. The actual enforcement is not the same; it is complicated in the annulments of the decisions of general courts. The issue of whether the enforceable decision of the Constitutional Court (Art. 89 para. 2 of the Constitution) was binding erga omnes in other comparable cases and not only in the present matter was quite controversial. It was also questionable whether the findings were binding only in the verdict, or also in its reasoning. The case law of Constitutional Court has undergone
evolution; earlier decision allow for exceptions to the so-called precedents and the binding force of such findings and stress the binding power of cassation, while some older verdicts do not mention the possibility of exceptions to the binding force of precedents. The article includes reference both to German literature as well as domestic literature.