« Previous |
1 - 10 of 11
|
Next »
Number of results to display per page
Search Results
2. Aká logika by sa mohla požívať v práve?
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- application of norms, deontic, law, legal norms, and logic
- Language:
- Slovak
- Description:
- The paper presents a minimal extension of classical logic. The extension covers, mainly, (i) an introduction of legal regulations conceived as specific elements of provisions in legal rules; and (ii) an introduction of the application operation on legal regulations. Such an operation transforms a legal regulation into an empirical proposition describing some desired state of affairs. Moreover, it is assumed that legal arguments may contain two kinds of premises: a) legal regulations; and b) statements of empirical fact as a legal reality. A typical case of b) includes statements expressing the application or non-application of legal regulation in certain circumstances. Due to the distinctions introduced, the extended system of classical logic makes possible to analyse the logical structure of perfect norms as pentatomic. Although such a system is far remote from sophisticated systems of deontic logics, it is almost completely sufficient for lawyers’ practice., Článek prezentuje minimální rozšíření klasické logiky. Rozšíření se týká zejména (i) zavedení právních předpisů koncipovaných jako zvláštní prvky ustanovení právních předpisů; a (ii) zavedení provozu aplikaceo právních předpisech. Taková operace proměňuje právní úpravu v empirický návrh, který popisuje určitý požadovaný stav. Dále se předpokládá, že právní argumenty mohou obsahovat dva druhy prostor: a) právní předpisy; a b) vyjádření empirické skutečnosti jako právní skutečnosti. Typickým případem b) jsou prohlášení vyjadřující aplikaci nebo neuplatnění právní úpravy za určitých okolností. Díky zavedeným rozdílům umožňuje rozšířený systém klasické logiky analyzovat logickou strukturu dokonalých norem jako pentatomickou. Ačkoli takový systém je daleko od sofistikovaných systémů deontické logiky, pro praxi právníků je téměř zcela dostačující., and František Gahér
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
3. Logika kondicionálov
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- classical logic, paradoxes of material implication, strict assertibility, factual, agnostic conditioning, and counterfactual
- Language:
- Czech
- Description:
- In his monograph The Paradoxes of Classical Logic (Paradoxy klasickéj logiky. Filosofie a logika hypotetických vět), Vít Punčochář, in addition to an overview of classical logic, presents the paradoxes of material implication and an explanation of the primary alternative ways to solve them, especially in the form of an exposition of his own version of the theory of strict assertibility. The theory is presented in a sufficiently comprehensive form on a base of detailed argumentation. In the critical part of this article, the author lays out the ideas that form the basis of his own solution to the main paradoxes of material implication, which is still based on the concept of truth. At the same time, it uses the distinction between the actual and the potentially unreal, or if you like the absolutely unrealistic conditions of implicit sentences and the corresponding classification of conditional sentences into factuals, agnostic conditionals and counterfactuals. The author additionally suggests differentiating between situations in which the analysis of conditional sentences as material implications has precedence over those in which it is an expression of inference. In the latter case, it is an expression of the abbreviations of judgments, where tacit assumptions and the principle of ceteris paribus can come into play. and Vít Punčochář vo svojej monografii Paradoxy klasickej logiky predstavuje okrem prehľadu klasickej logiky, paradoxov materiálnej implikácie a vysvetlenia hlavných alternatívnych spôsobov ich riešenia najmä expozíciu vlastnej verzie teórie striktnej tvrditeľnosti. Teória je predložená v dostatočne ucelenej podobe s podrobnou argumentačnou bázou. V kritickej časti tejto štúdie jej autor predkladá idey vlastného riešenia hlavných paradoxov materiálnej implikácie, ktorá stále vychádza z pojmu pravdivosti. Využíva pritom rozlíšenie faktuálnej a potenciálne ireálnej, resp. absolútne ireálnej podmienky implikatívnych viet a tomu zodpovedajúce triedenie podmienkových viet na faktuály, agnostické kondicionály a kontrafaktuály. Ďalej navrhuje rozlíšiť situácie, v ktorých má prednosť analýza podmienkových viet ako materiálnych implikácií, od tých, kde ide o vyjadrenie vyplývania. V druhom prípade ide o vyjadrenie skratiek úsudkov, kde môžu vstúpiť do hry zamlčané predpoklady a princíp ceteris paribus.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
4. Logika, normativita a konatívne fakty
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- action, attitude, conative normative facts, institutional facts, logic, and norm
- Language:
- Slovak
- Description:
- The paper accounts for options of a useful application of modern logic to the discourse of normative disciplines. We map (selectively) a developement of interplay between logic on the one hand, and the normative discourse on the other hand in the 20th century. We find inspiration in theories explicating the notion of institutional (social) facts and appeal to a category of conative normative facts in order to successfully account for a structure of normative reasoning. It is suggested that an interiorization and acceptance of an imperative by its addressee creates a conative fact. Complex conative facts are construed as complex explicit attitudes. Logical relations among a variety of conative attitudes are taken as consequences of their different meaning. Moreover, we emphasize the importance of several praxeological principles for explaining reasoning based on norms and normative facts. and František Gahér
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
5. Nápisy na renesančných sepulkráliách západného Slovenska /
- Creator:
- Gahér, František
- Type:
- text and studie
- Subject:
- Historická věda. Pomocné vědy historické. Archivnictví, epigrafika, památky sepulkrální, renesance, and písmo nápisové
- Language:
- Slovak
- Description:
- Inscriptions on renaissance sepulchral production in West Slovakia.
- Rights:
- unknown
6. O ,,bez''
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- if not, meaning, modality, operator, variable, without, pokud ne, význam, modalita, operátor, proměnná, and bez
- Language:
- Slovak
- Description:
- The paper deals with the word without and its role in those kinds of collocations in which it has a meaning-carrying function. It is assumed that the meaning of without in the kinds of collocations under scrutiny is context independent in that it can be explicated by a singles cheme: For every ξ,ξ ...ξ holds, that Π(ξ,ξ ...ξ) if not Θ(ξ , ξ ... ξ ), where Π, Θ are propositions or propositional functions (predicates) and ξ , ξ ... ξ are relevant variables, whose range is determined by that following after the word without. The scheme varies with the variable type to which without is applied purely as a certain kind of operator. The concatenations without + expression are, typically, equivalent to more prolix without-free collocations; thus, without is a suitable device for text compression., Příspěvek se zabývá slovem bez a jeho úlohou v těch druzích kolokací, ve kterých má významovou funkci. Předpokládá se, že význam bez v druzích zkoumaných kolokací je nezávislý na kontextu v tom, že může být vysvětlen chémií singlů: Pro každý ξ, ξ ... ξ platí, že Π (ξ, ξ ... ξ ) pokud ne Θ (ξ, ξ ... ξ), kde Π, Θ jsou propozice nebo propoziční funkce (predikáty) a ξ, ξ ... ξ jsou relevantní proměnné, jejichž rozsah je určen následujícím po slovu bez . Tento režim se mění s proměnnou typu, který , aniž by se aplikuje brát jako určitý druh subjektu. Zřetězení bez výrazu + jsou typicky ekvivalentní více prolixubez neomezených kolokací; tak, bez je vhodné zařízení pro kompresi textu., and František Gahér
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
7. Prečo len (nutné) pravdy ako predpoklady deduktívnych úsudkov?: (dvojdimenzionálny verzus jednodimenzionálny názor na inferenciu)
- Creator:
- Gahér, František and Bielik, Lukáš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- assumption, empirical truth, epistemical, hypotethical, inference, necessary truth, předpoklad, empirická pravda, epistemická, hypotetická, odvození, and nezbytná pravda
- Language:
- Slovak
- Description:
- The aim of the paper is to examine Tichý’s understanding of the term ''assumption''. We show that Tichý distinguishes two approaches to inference: the one-dimensional view that treats inferences as a sequences of logical rules or axioms as well as hypotheses and their logical consequences; and the two-dimensional view specifying inference as a derivation of one entailment from (the set of) another entailment(s). It is claimed that Tichý is right in his critique of Meinong’s concept of assumption as ''assertion without conviction''. Nevertheless, Tichý - in addition to his logical concept of assumption - uses, though unreflectively, also the epistemic concept of assumption. Henceforth, we claim that accepting Tichý’s rejection of the epistemically hypothetical assumptions we couldn’t use logic as an instrument for empirical knowledge enhancement. We believe, to the contrary, that the epistemic assumptions may become a basis for derivations and knowledge enhancement, even though they do not represent necessary truths., Cílem příspěvku je prozkoumat Tichého chápání pojmu ,,předpoklad''. Ukazujeme, že Tichý rozlišuje dva přístupy k závěru: jednorozměrný pohled, který považuje závěry za posloupnost logických pravidel nebo axiomů, jakož i hypotézy a jejich logické důsledky; a dvourozměrný pohled specifikovat závěr jako odvození jednoho entailment od (soubor) jiný entailment (s). Tvrdí se, že Tichý má pravdu ve své kritice Meinongova pojetí předpokladu jako ,,tvrzení bez přesvědčení''. Tichý - kromě logického pojetí předpokladu - používá, i když nereflektivně, i epistemický konceptpředpokladu. Od této chvíle se domníváme, že přijetí Tichého odmítnutí epistemicky hypotetických předpokladů nemohlo být logikou jako nástrojem pro empirické poznání. Naopak věříme, že epistemické předpoklady se mohou stát základem pro odvozování a zvyšování znalostí, i když nepředstavují nezbytné pravdy., and František Gahér ; Lukáš Bielik
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
8. Revízia definícií pojmov dostatočná a nutná podmienka
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- sufficient condition, necessary condition, symmetry (conversion) of relation, if-then, only if, ''if''-clause, ''if''-vector, vector of relevance, vector of time, epistemic vector, and modality
- Language:
- Slovak
- Description:
- Analyzing the process of keeping promise we identify its sequence structure and its phase sequences in time. This allows us to arrive at a time order principle forming according to which obligation performance cannot precede in time its sufficient or necessary conditions performance. We further observe that a given promise must always be taken as an element of a certain system of promises. As a result we review definitions of the terms sufficient condition and necessary condition as no more allowing their mutual defining, or symmetry (conversion). We try to discover the compliance rules concerning the condition - the conditioned vector, the course of events vector and the time vector. We conclude that it indicates an incorrect use if, provided the condition - the conditioned vector complies with the course of events vector, the negative time difference in the descriptive use of sentences involving either the if-then connective or the only if connective is obtained. Only when using sentences for abductive explanation with a dominating epistemic vector the negative difference of time does not indicate erroneous use; however, this is possible only for the term of sufficient condition. We further suggest reviewed definition generalization involving the terms of sufficient condition and necessary condition containing always a parameter element denot-ing a given modality type, or a particular system of rules, laws, etc. Such definition satisfies Brennan’s requirement of a ''general formal scheme'' where the notion of sufficient condition and necessary condition symmetry (conversion) does not apply., Analýzou procesu dodržení příslibu identifikujeme jeho sekvenční strukturu a její fázové sekvence v čase. To nám umožňuje dospět k principu tvorby časového řádu, podle něhož plnění závazku nemůže včas předcházet jeho dostatečným nebo nezbytným výkonovým podmínkám. Dále pozorujeme, že daný slib musí být vždy považován za prvek určitého systému slibů. Jako výsledek přezkoumáváme definice pojmů dostatečná podmínka a nezbytná podmínka, protože již neumožňují jejich vzájemné vymezení nebo symetrii (konverzi). Snažíme se zjistit, jaká pravidla se týkají podmínky - podmíněný vektor, průběh vektoru událostí a časový vektor. Došli jsme k závěru, že indikuje nesprávné použití, pokud podmínka splňuje podmínku vektoru událostí, záporný časový rozdíl v popisném použití vět zahrnujících buď spojku if-then, nebo pouze tehdy, pokud je získáno spojení. Pouze pokud použijete věty pro abduktivní vysvětlení s dominantním epistemickým vektorem, negativní časový rozdíl neznamená chybné použití; to je však možné pouze po dostatečnou dobu. Dále navrhujeme zrevidovat definici definic zahrnující podmínky dostatečné podmínky a nezbytnou podmínku obsahující vždy prvek parametru označující daný typ modality nebo určitý systém pravidel, zákonů atd. Tato definice splňuje požadavek Brennanové na ,,obecný formální systém ''.Tam, kde se nepoužije pojem dostatečná podmínka a nezbytná symetrie podmínky (konverze)., and František Gahér
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
9. Stredoveké a ranonovoveké sepulkrálne pamiatky vo vybranej oblasti juhozápadného Slovenska /
- Creator:
- Gahér, František
- Type:
- studie
- Subject:
- Dějiny Česka a Slovenska, památky sepulkrální, náhrobky, epigrafika, vztahy kulturní, vlivy kulturní, sochařství, šlechta, genealogie, Slovensko 1397-1526, Slovensko 1526-1780, sochařství, sochaři, řezbářství, and církevní architektura, hmotné památky, hřbitovy a poutní místa
- Language:
- Slovak
- Description:
- Mediaeval and Early Modern Sepulchral Monuments in Southwest Slovakia.
- Rights:
- unknown
10. Sú pojmy dostatočná podmienka a nutná podmienka pre empirickú oblasť symetrické?
- Creator:
- Gahér, František
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- sufficient condition, necessary condition, symmetry (conversion) of relation, if-then, only if, and ''if''-clause.
- Language:
- Slovak
- Description:
- The expressions sufficient condition and necessary condition are frequently used in various areas in sciences (like mathematics, logic, philosophy, natural sciences and social sciences) as well as in everyday usage; therefore, they might be taken as expressing well defined notions which should not lead to any serious misunderstandings when used. According to the widely accepted definitions of both concepts, the concept of sufficient condition and that of necessary condition imply their symmetry (conversion): if one thing poses a sufficient condition to another thing, the latter is a necessary condition for the former; however, this symmetry is hardly intuitive and it is refused by many scholars. Given the analyses of practical examples and a symmetry concept defence test, one may conclude that this view is unfounded. As a result, the definitions of the two notions are not determined enough and so is the question whether there is just a single pair of the notions or whether there are more of them., Výrazy dostatečná podmínka a nezbytná podmínka jsou často používány v různých oblastech vědy (např. Matematika, logika, filosofie, přírodní vědy a společenské vědy) i v každodenním používání; proto mohou být považovány za vyjádření dobře definovaných pojmů, které by při použití neměly vést k vážným nedorozuměním. Podle široce přijímaných definic obou pojmů, pojem dostatečné podmínky a podmínky nezbytné podmínky znamenají jejich symetrii (konverzi): pokud jedna věc představuje dostatečnou podmínku pro jinou věc, ta druhá je nezbytnou podmínkou pro druhou věc; nicméně, tato symetrie je stěží intuitivní a to je odmítnuto mnoha učenci. Vzhledem k analýzám praktických příkladů a obrannému testu koncepce symetrie lze konstatovat, že tento názor není opodstatněný. Jako výsledek,, and František Gahér
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public