Mědiryt (297 x 168 mm). Dole sedící Apollón, hraje na lyru, proti němu sedí Pan, v levé ruce drží syrinx, nad nimi letí putto, troubí na roh., Zlatohlávek 1997#, 107, č. 48., and Do sbírek NG převedeno v roce 1949 z NM v Praze. Rytina podle jedné ze čtyř kompozic, podle nástěnné malby Francesca Primaticcia (stropu ve Fontainebleau). Podle ikonografického významu fresek, které mají planetární symboliku, dá se soudit, že hudební soutěž mezi Apollónem a Panem má vyjadřovat kosmickou harmonii.
Mědiryrina (190 x 244 mm). V oválném medailonu tři sedící božstva na oblaku- Juno, dvě bohyně a dva putti., Zlatohlávek 1997#, 109, č. 50., and Převedeno do NG v roce 1958 (z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Mědirytina podle čtyř stropních medailonů Francesca Primaticcia.
Mědiryt 396 x 532 mm). Scéna v krajině s průhledem na město a pohoří na obzoru. V popředí skupina figur obklopená putti - vlevo sedí Paris pod stromem(frigitská čapka, u nohou pes), za stromem dva Satyři a malý Satyr (špičaté uši, rohy, kozlí nohy). Po Paridově levici stojí Merkur (kaduceus, okřídlená čapka a střevíce), před Paridem Venuše s malým Amorem a Minerva (přilba, štít). Za Minervou Juno, která přijíždí na voze. V oblacích zleva přijíždí Helios na voze se čtyřspřežím, uprostřed prstenec zodiaku s motivem orla sedícího na trůně a božstvo ve voze s dvojspřežím., Zlatohlávek 1997#, 172, č. 95., and Ve sbírkách NG od roku 1951 (Jindřich Klazar, Praha). Autor předlohy Giovanni Battista Bertani.
Mědiryt (324 x 225 cm). Výjev v lesní krajině s tůní, v popředí putto hrající si se zajícem, za ním dvojice milenců sedích pod baldachýnem, který přidržuje putto (Amor ?) s toulcem a šípy přes rameno - Venuše (obrácená k divákovi zády), chystá se políbit Adonida, který drží v levé ruce kopí, u jeho levé nohy pes, který pije z tůně. Vedle lovce ulovené trofeje (hlavy)., Zlatohlávek 1997#, 175, č.k. 98., and Ve sbírce NG od roku 1958 (GSPR: z grafické sbírky založené roku 1883 při obrazárně v Rudolfinu). Podle Theodora Ghisiho, mladšího bratra Giorgia (Musée de Nantes).
Mědiryt (189 x 310 mm). Scéna ve Vulkánově dílně. Uprostřed kovadlina, na ní šíp, jehož hrot kove Vulkán (v pozdvižené pravici kladivo) sedící na obraze vlevo na drapérii. Vedle něho tři kladiva a šípy. Šíp z pravé strany přidržuje Venuše, za ní malý Amor (toulec se šípy). Za kovadlinou v půhledu hořící pec, a dva putti (jeden dmychá oheň, druhý drží šíp)., Zlatohlávek 1997#, 177, č. 100., and Ve sbírce NG od roku 1949, převedeno z NM v Praze. Rytina podle Perina del Vaga. Vulkán, Venušin choť, zhotovující zbraně pro jejího syna Aenea, zatímco bohyně doprovázená malým Amorem čeká na jejich zhotovení, je častým ikonografickým námětem ilustrujícím jednu epizodu z Vergiliovy Aeneis. Většinou jsou přítomny další atributy - štít, brnění.