Formal and technological attributes of pottery mirror potters’ habitus, actions, and decisions inhibited or stimulated by users of pottery. The variability of these attributes in time and space reflects networks of producers embedded in a complex social network. But how the knowledge of pottery manufacturing processes can be used to gain more accurate understanding of the society behind the “chaînes opératoires” when the basis for the interpretation is archaeological evidence? Can archaeologists reach reliable picture on relations between pottery technology and society? Can the interpretations be built on testable hypotheses? Those are painful issues accompanying all the archaeological attempts to understand variability and changes in pottery technology, the issues that motivate the main theme of the thematic issue of Archeologické rozhledy: the pursuit of archaeologists to integrate pottery technology analysis to the complex interpretation of the Neolithic societies. and Formální a technologické vlastnosti keramických nádob mají potenciál odrážet habitus hrnčíře, jeho výrobní postupy a volby, které jsou omezovány nebo naopak stimulovány uživateli jeho výrobků. Různorodost těchto keramických vlastností v čase i v prostoru zrcadlí zapojení výrobců do provázané sítě v rámci celkové sociální struktury. Je však vůbec možné dobrat se, skrze analýzu výrobních procesů keramiky na základě archeologických nálezů, porozumění tomuto společenskému rámci, který se skrývá za jednotlivými operačními řetězci? Je reálné, aby archeologové dospěli k odpovídající představě vztahů mezi keramickou technologií a společností? Lze v tomto smyslu vytvářet interpretace na základě testovatelných hypotéz? To jsou palčivé otázky, které logicky doprovázejí archeologické studium variability a změn postupů keramické výroby. A jsou to také otázky, jež motivovaly téma tohoto sešitu Archeologických rozhledů: úsilí o zapojení analýz keramické technologie do komplexní interpretace neolitických společností.
The paper follows on from a joint research project on the ceramics from the late LBK settlement of Cuiry-lès-Chaudardes, Picardy region, north-eastern France. In the course of this project, studies on raw materials, manufacturing sequences and decoration techniques have revealed a wide variety of technical practices throughout the occupation of the site. Most recently, analysis of variations in raw materials and tempers in relation to manufacturing sequences revealed that production was mostly carried out at house level, with the producers in each house implementing their own clay recipe and pot-forming method. Here we extend this research by comparing data on pot-forming and decoration at Cuiry-lès-Chaudardes. In this new study, no obvious relationships could be observed between pottery manufacturing sequences and decoration. However, comparison of the various house assemblages indicates a possible link between atypical decoration (i.e. non-local LBK styles) and exogenous pot-forming methods. Although requiring validation on a larger sample of ceramic assemblages from other sites, these preliminary observations provide some new insights into the complex dynamics at play in LBK settlements. and Článek vychází ze společného výzkumného projektu zaměřeného na keramický soubor ze sídliště LBK Cuirylès-Chaudardes (Pikardie, severovýchodní Francie). V rámci tohoto projektu byly studovány různé kroky výroby keramiky na úrovni domácnosti: komplexní průzkum surovin, výrobních postupů a výzdobných technik odhalil vysokou variabilitu technických praktik v průběhu osídlení lokality. Nedávno jsme analyzovali také rozdíly v použitých surovinách a ostřivech v závislosti na výrobních postupech. Tato první křížová analýza odhalila, že výroba se odehrávala převážně na úrovni domácnosti, tj. že hrnčíři v jednotlivých domech používali své vlastní složení keramického těsta a techniku stavby nádoby. Výzkum jsme rozšířili srovnáním postupů výroby keramiky s odchylkami ve výzdobě. Na základě syntézy výsledků různých studií, které naše výzkumná skupina uskutečnila dříve, předkládáme předběžnou analýzu propojující údaje o výzdobě a stavbě nádoby. Tento výzkum ukazuje možnou souvislost mezi atypickou výzdobou (např. exogenní nebo nestandardní LBK výzdoba) a způsoby tváření nádob, které byly označeny jako patrně exogenní. Tyto postřehy, které je teprve nutno statisticky ověřit na větším množství keramických souborů, poskytují nový vhled do složité sídelní dynamiky zemědělců LBK.