Známý kritik politiky Spojených států, lingvista a filozof Noam Chomsky v této publikaci rozvíjí své již dříve vyslovované teze a argumenty. Recenzent považuje jeho snahu zastávat se politicky marginalizovaných subjektů za sympatickou a leckteré postřehy za výstižné, vyčítá mu však jednostranné protiamerické zaujetí a zjednodušování problémů. V českém prostředí, kde jsou média naladěna naopak zřetelně proamericky, nicméně pokládá tuto knihu za užitečnou. and In the volume under review, the Czech translation of Hegemony or Survival: America’s Quest for Global Dominance (2003), Noam Chomsky, the well-known critic of US policy, a linguist, and philosopher, develops his earlier ideas and arguments. The reviewer considers Chomsky’s attempt to stand up for the politically marginalized to be an engaging one, and sees some of his observations as apposite. Nevertheless, the reviewer reproaches Chomsky for his one-sided anti-Americanism and oversimplification of the problems. All in all, however, the reviewer considers the work useful for Czechs, whose news media are clearly pro-American.
The originally conceived publication under review comprises interviews with three former Social Democrat premiers, Miloš Zeman, Vladimír Špidla, and Stanislav Gross, and three parallel commentaries by leading Czech journalists on each interview. All is set within an excursus on the history of the Czech Social Democrats and a political-science article about their future prospects. The reviewer considers the volume useful, though he feels that the commentators’ viewpoints are excessively right of centre.
Autoři obou sborníků (převážně rakouští), vzešlých z konferencí konaných ve Vídni, se snaží uplatnit historický koncept míst paměti při hledání odpovědi na otázku po smyslu tematizace evropských hodnot v současných integračních procesech na kontinentu. Recenzent upozorňuje na vybrané příspěvky a společný rys převládající v těchto i dalších textech při definování specifičnosti (střední) Evropy nachází v duchu antiesencialismu a pluralitní otevřenosti. and The two essay volumes under review contain papers given at conferences in Vienna. The authors, predominantly Austrians, endeavour to apply the historical concept of ‘lieux de mémoire’ (places of memory) in a search for answers to the question about the point of thematization of European values in processes of integration on the Continent today. The reviewer points to certain contributions in particular, and finds that the common feature dominant in them and other works that define the special character of (central) Europe lies in the spirit of anti-essentialism and pluralistic openness.
Beevor, Antony: Španělská občanská válka 1936–1939. Praha – Plzeň, Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík 2004, 319 stran. Autor dle recenzenta není nezaujatý, má evidentní antipatie k táboru generála Franka a na druhé straně i komunistům, sympatie naopak cítí k anarchistům. Přesto nepotlačuje historická fakta, která nezapadají do tohoto schématu. Věnuje se hlavně válečným událostem, přičemž plodným způsobem boří republikánské mýty, spjaté převážně s úlohou komunistů. Zatímco vojensky byli republikáni poraženi, propagandisticky podle něj španělskou občanskou válku vyhráli. and Beevor, Antony. Španělská občanská válka 1936–1939. Prague and Pilsen: Pavel Dobrovský – BETA and Jiří Ševčík 2004, 319 pp. Antony Beevor, according to the reviewer of the Czech translation of his Battle for Spain: The Spanish Civil War 1936–1939 (London, 1999), is not without bias: he has an evident dislike of the Franco camp and also of Communists. He does, however, have sympathy for the anarchists. None the less, he does not suppress historical facts that do not fit comfortably into his interpretation of events. The work is devoted mainly to the events of the war, but at the same time manages in a fruitful way to debunk Republican myths connected chiefly with the role of the Communists. Although the Republicans were defeated militarily, the propaganda, according to Beevor, claims that they won the civil war.
Sborník o situaci Židů a antisemitismu v Československu v době od podepsání Mnichovské dohody koncem září 1938 do německé okupace českých zemí v březnu 1939 je podle recenzenta celkově velmi kritický k tehdejšímu režimu a jeho elitám, jimž vyčítá zavádění restrikcí vůči židovskému obyvatelstvu a jeho ostrakizaci. Ideologické zdroje vidí autoři nejčastěji v utilitárním českém nacionalismu a militantním konzervativním katolicismu a druhou republiku vnímají v kontinuitě s drastickými opatřeními proti Židům po zřízení Protektorátu Čechy a Morava. and The volume under review, concerning the situation of the Jews and antisemitism in Czechoslovakia in the period from the signing of the Munich Agreement in late September 1938 to the German occupation of the Bohemian Lands in mid-March 1939, is, according to the reviewer, on the whole highly critical of the Second Republic régime and its élite, which the papers reproach for having introduced restrictions on the Jews of the country and ostracizing them. The authors see the sources of the ideology mostly in utilitarian Czech nationalism and militant conservative Roman Catholicism, and they see the Second Republic in continuity with the drastic measures against the Jews after the setting up of the Protectorate of Bohemia and Moravia.
Stachel, Peter: Mythos Heldenplatz. Wien, Pichler Verlag 2002, 119 stran. Autor se v knize zabývá symbolickým významem vídeňského Náměstí hrdinů v různých kontextech, zejména ve složitém utváření rakouské identity. Sleduje tak nejen historické události a kolektivní symbolické akty spjaté s tímto náměstím, ale i jeho obraz v umělecké tvorbě a samotný historický vývoj jeho architektonických komponent. Recenzent oceňuje také Stachelovu „rakouskou sebeironii“ a problematizaci habsburského mýtu. and Stachel, Peter. Mythos Heldenplatz. Vienna: Pichler Verlag, 2002, 119 pp. The book under review considers the symbolic meaning of the Heldenplatz, Vienna, in its various contexts, particularly in the complicated formation of Austrian identity. He traces not only historical events and collective symbolic acts connected with this square, but also its depiction in art and the historical development of its architecture. The reviewer also praises Stachel’s “Austrian self-irony” and problematization of the Habsburg myth.