Řekne-li se Leonardo, vytanou nám na mysli názvy jeho nejznámějších malířských děl Madona ve skalách, Poslední večeře, Mona Lisa či Dáma s hranostajem. Teprve potom anatomické nebo technické náčrty, přestože jich je mnohem víc. Byl samouk, přitom však nejuniverzálnější z lidí v době, kdy všestrannost ještě nepatřila k nesplnitelným snům. Svými poznatky obohatil téměř všechny vědní oblasti doby, v níž žil - anatomii, fyziologii, botaniku, paleontologii, kartografii, geologii, matematiku, chemii, aerodynamiku, astronomii, optiku, mechaniku, hydrauliku i akustiku. Měl dobré důvody cítit se geniálním umělcem i učencem., Ivo Kraus., and Obsahuje bibliografii
Světový rok fyziky 2005 je jedinečnou příležitostí připomenout, že v době, kdy Albert Einstein odeslal k publikaci do Annalen der Physik svůj článek o fotoefektu, byla jeho ženou talentovaná srbská spolužačka z curyšské polytechniky Mileva Maričová. and Ivo Kraus.
Když byly před padesáti lety zahájeny přednášky na Fakultě technické a jaderné fyziky, měla radioaktivita v českých zemích už řádný kus své historie za sebou: v druhé polovině roku 1898 objevili manželé Curieovi v jáchymovské uranové rudě polonium a radium, za osm let nato vznikly v Jáchymově první radioaktivní lázně, v roce 1919 Státní radiologický ústav a po 2. světové válce Laboratoř nukleární fyziky. Pak už na výchovu jaderných fyziků, chemiků a techniků tradiční instituce nestačily, bylo třeba založit samostatnou fakultu. Naštěstí jsme k tomu měli několik povolaných, kteří "se vyučili" u největších evropských fyziků a chemiků: František Běhounek poslouchal v Paříži přednášky Marie Curieové, Václav Petržílka pracoval u Hertze v Berlíně a v cambridgeské Cavendishově laboratoři, Vladimír Majer u G. V. Hevesyho, laureáta Nobelovy ceny za chemii v roce 1943, Čestmír Šimáně u Frédericka Joliota-Curieho. Půlstoleté výročí je příležitostí k bilancování. A připomenutí toho, co se nedá najít na internetu., Ivo Kraus., and Článek obsahuje 11 medailonků osobností fyziky