Projektu Zákona o reformě RAV, který vyvolal vlnu protestů vědecké komunity v Rusku a velmi kriticky jej komentovali mnozí významní badatelé v zahraničí, jsme se obsáhle věnovali v AB 9/2013. Připomeňme, že podstatou reformy je sloučení stávající Akademie se dvěma oborovými, méně prestižními akademiemi (medicínské a zemědělské) a zřízení Federální agentury pro vědecké organizace, která převezme veškerý majetek tří akademií a bude mít rozhodující slovo nejenom v hospodářském, ale i vědeckém řízení výzkumných ústavů. Výsledky a efektivnost jejich práce bude hodnotit mezioborová komise s dalekosáhlými důsledky pro budoucnost ústavů a jejich zaměstnanců. Po téměř tříměsíčním vyjednávání RAV s mocenskými strukturami a prezidentem Vladimirem Putinem vešel Zákon po schválení dumou a Radou Ruské federace v platnost 27. září 2013. Ačkoli do něj bylo oproti původnímu návrhu vneseno mnoho dílčích pozměňujících modifikací, akademikům se nepodařilo získat významný ústupek v nejzávaznější otázce týkající se řízení ústavů. Ty jsou Zákonem zcela vyvlastněny, a RAV tak de facto ztrácí charakter autonomní organizace provádějící základní výzkum a stává se především poradním orgánem - „klubem“ volené vědecké elity bez rozhodujících pravomocí. Výmluvně to dosvědčují následující čísla z federálního rozpočtu pro rok 2014: nově zřízená agentura bude disponovat 90 miliardami rublů, (1 € ≈ 45 Rb), zatímco „velké“ Akademii byl přidělen pouhý zlomek - tři miliardy rublů. and Vladimír Majer.
Russian scientists and their foreign colleagues vigorously disapproved a new law that would radically transform the 300 year-old Russian Academy of Sciences. Two more specialized bodies — the Russian Academy of Agricultural Sciences and the Russian Academy of Medical Sciences — would be merged with the larger Academy. Its real estate holdings and property would be managed by a newly established agency. A protest by Russian scientists has delayed a third reading in the Russian Parliament until September. and Vladimír Majer.
Závěrečná část seriálu se věnuje problematice okyselení povrchových vod vlivem depozice hlavně síry a následnému toxickému působení z půdy uvolňovaného hliníku. V České republice byla acidifikací postižena hlavně horská jezera na Šumavě a též některé potoky v horských oblastech. Autoři srovnávají a objasňuji i rozdílné působení kyselých depozic na lesy a povrchové vody v ČR a ve Skandinávii. and The last part of this series of articles deals with surface water acidification caused particularly by sulphur deposition and with the consequent effects of toxic aluminium released from the soil. In the Czech Republic, mountain lakes in the Šumava/Bohemian Forest Mts. have been particularly affected, as well as some streams in mountain areas. The authors explain the different effects of acid depositions on forests and surface water in the Czech Republic and in Scandinavia.