Pískovcová socha na soklu. Nahý muž s přilbou s chocholem na hlavě stojí na levé noze, pravá mírně pokrčená, kolem beder ovinutá drapérie, kterou si pravou rukou přidržuje u stehna. Levá ruka v lokti pokrčená., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík sochu vytvořil podle antické sochy považované za Alexandra. Znal ji zjevně z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 71), protože název sochy (Alexander ludens) převzal z indexu k tomuto albu (Alenander in ludo). Antická socha má na noze náramek (chybí na rytině i na Mandíkově soše), který je interpretován jako dar Venuše bohu války, za něhož je dnes socha považována. Socha byla v letech 1576-1607 v římské sbírce Ceoli, přinejmenším do roku 1638 byla vystavena ve vile Borghese v Římě, kde zůstala až do roku 1767. Od roku 1807 je v pařížském Louvru.
Pískovcová socha na soklu: stojící Minerva (přilba, dlouhý chitón, na prsou aegis s gorgoneionem) v kontrapostu, pravá noha mírně pokrčená, levá ruka pozvižená na hruď, přidružuje oděv. Pravá ruka pozdvižená k rameni (originální socha v ní drží kopí), u pravé nohy had, jehož konec je vidět u levé nohy., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou Minervu vytvořil podle antické sochy známé jako Minerva Giustiniani, kterou znal patrně z Perrierovy rytiny (Perrier 1638, 71, zrcadlově převráceno). Socha byla objevena na místě antického chrámu Minerva Medica v Římě před rokem 1632, kdy je poprvé doložena v majetku rodiny Giustiniani. V římském palazzo Giustiniani byla až do roku 1804, později se stala součástí vatikánských sbírek. Had byl jedním z nejdůležitejších atributů řecké bohyně Athény, a proto zaujímal prominentní místo i na nejslavnější kultovní soše Athény, kterou zhotovil Feidiás pro Parthenon na athénské Akropoli (447-438 př. Kr.). Pausaniás v Cestě po Řecku vykládal hada jako Kekropa (1, 24), jehož historie je zaznamenána v Knihovně z 2. stol. připisované Apollodórovi (3.14.6).