Pískovcová busta mladé ženy, účes z vlnitých vlasů, tělo zahaleno v tuniku a palllium., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (účes ze zvlněných vlasů), je oblečená do tuniky sepnuté na ramenou butony, přes ní má přehozené pallium, které na prsou tvoří volný uzel., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou bysty z vily Doria-Pamphilj v Římě, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 79). Portrétní busta se nedochovala, možná po ní zůstalo bezhlavé torso z doby okolo roku 200, jež je dnes v Musei Capitolini (Calza 1977 č. 384 tab. CCXX). Podle nápisu na rytině soudě byla busta mylně považována za portrét Crispiny Augusty, velice záhy zapuzené manželky císaře Commoda (178-182).
Pískovcová busta ženy (věnec na hlavě, krátké vlasy rozdělené uprostřed, tunika sepnutá na ramenou, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval rytinou podle antické portrétní busty ženy z vily Doria-Pamphilj ze začátku 4. století, která je dnes v Palazzo Doria (Calza 1977, č. 376 tab. CCXIV). V konvolutu rytin, které vytvořil D. Barriere, je označena nápisem "Heroina." Název je důsledkem nedorozumění, cop krytý síťkou byl totiž interpretován jako věnec.
Pískovcová busta Římanky (krátké vlasy rzodělené uprostřed, tunika, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (složitý účes s čelenkami, tunika sepjatá na ramenou, pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se těsně držel kresby podle antické portrétní busty z vily Doria-Pamphilj, kterou vytvořil D. Barriere. Jedná se o bustu ženy z rané antoninské éry (138-180), která je dnes v Palazzo Doria v Římě (Calza 1977, č. 351 tab. CXC). Podle nápisu na kresbě soudě, byla tehdy busta považována za portrét Ulpie Marciany, starší sestry císaře Trajána, která byla jako vůbec první sestra císaře prohlášena jako Augusta (105), po smrti roku 112 byla zbožštěna.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy rpozdělené uprostřed) v plášti sepnutém pod krkem,, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké vlasy rozdělené uprostřed, tunika a pallium)., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády. Autor se inspiroval kresbou podle antické portrétní busty ze sbírky Doria-Pamphilj, kterou vytvořil D. Barriere (De Rossi 1665, tab. 69). V konvolutu rytin je tato busta označena nápisem Livia Iulia Augusta. Manželka císaře Augusta, Livie Drusilla, od roku 14 Julia Augusta, byla jednou z nejmocnějších římských císařoven, což mohl být důvod pro začlenění do výzdoby kroměřížské kolonády. Z busty zobrazené na Barrierově rytině se dochovala pouze dolní část uložená dnes v Musei Capitolini, její pojetí neodpovídá době císařovny Livie, ale polovině 2. století po Kristu. Rovněž účes ženy zobrazené na rytině ukazuje druhou polovinu 2. století, kdy byly vlasy učesané na pěšinku uprostřed v dolní části v pramenech stočeny tak, jak to vidíme nad uchem ženy zobrazené na rytině.
Pískovcová busta ženy s vlasy rozdělenými uprostřed, tělo zahalené do pláště., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.
Pískovcová busta ženy (krátké v vlasy rozdělené uprostřed), tělo zahalené do pláště., Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součástí čtyřiceti šesti bust nad arkádami kolonády.