Pískovcová socha na soklu. Postava "Euterpé," v chitónu, jedno ňadro odhalené, ve vlasech stuha, stojící na levé noze, pravá v kontrapostu mírně pokrčená. Pravice pozdvižená, v levé ruce drží svitek., Daniel, Perůtka, Togner 2009#, 131-132., and Socha je součást galerie 44 kopií antických soch z římských sbírek. Mandík kroměřížskou "Euterpé" vytvořil podle dnes ztracené antické sochy, která byla kdysi na zahradě vily Doria-Pamphilj (Calza 1977 č. 10). Jednalo se o velmi rozšířený antický římský sochařský typ známý jako "Aphrodite Fréjus" podle sochy v Louvru (Ma 525), která měla pocházet z Fréjus (ve skutečnosti je z Neapole), vzorem typu byla řecká socha z doby okolo roku 410 př. Kristem, která zobrazovala Venuši s jablkem z Paridova soudu, jejíž obnažené ňadro kontrastovalo s cudným gestem levé ruky naznačujícím zahalování. Typ je znám také jako "Venus genetrix/ Venuše matka," protože byl spojován s kultovní sochou v chrámu Venus Genetrix, který Caesar zbudoval v Římě roku 46 př. Kr. na oslavu božské zakladatelky rodu Juliů. Mandík sochu z vily Doria znal z Barrierovy rytiny (De Rossi 1665, 12), z níž opsal i název (ve vydání z roku 1670, tab. III název na soklu sochy chybí, srov. Calza 1977, č. 10 tab. IX). V De Rossiho albu z roku 1665 je rytina sochy na soklu doplněna jménem a tehdy velice oblíbeným veršem z básně na Múzy připisované Ausoniovi (dulciloquis calamos Euterpe flatibus urguet/ Sladké řeči Euterpé vanou pastýřskou píšťalou, Auson. 22, 3, 2). Kroměřížská "Eutrepé" však v ruce píšťalu nemá.