Publikace podle recenzenta přináší zajímavý pohled na slovenský autonomistický proud v meziválečném Československu z dosud nezpracovaného úhlu, a to optikou amerických a kanadských Slováků. Nejedná se pouze o přehledovou práci o slovenském autonomistickém hnutí, nýbrž také o hlubokou sondu do politického, náboženského a kulturního prostředí severoamerických krajanů, jež mělo významný vliv na aktivitu slovenského politického hnutí v první Československé republice. Autor dokumentuje jak vztahy a kontakty politiků na Slovensku s krajanskou obcí v Severní Americe, tak proměny jejích názorů na státoprávní uspořádání Československa a postavení Slováků v něm, které dospěly přes počáteční dílčí rozpory k jednoznačnému autonomistickému stanovisku., This publication, whose title translates as ‘The American Slovaks’ contribution to the movement for an autonomous Slovakia, 1918-38’, provides, according to the reviewer, an interesting view of a trend in inter-war Czechoslovakia seen from the hitherto ignored angle of the Slovaks living in the USA and Canada. This is not only a general survey of the movement for Slovak autonomy; it is also an in-depth examination of the political, religious, and cultural milieux of Slovaks living in North America, which had an important influence on the Slovak political movement in the first Czechoslovak Republic. The author documents the relations between politicians in Slovakia and the Slovak communities in North America, and also discusses the changes in their views on the constitutional arrangement of Czechoslovakia and the Slovaks’ status within it, which led, despite initial conflicts, to a clear autonomist stance., [autor recenze] Marek Šmíd., and Obsahuje bibliografii
Italský historik a právník věnoval svou knihu atraktivnímu tématu role katolické církve, respektive Vatikánu při poválečném útěku nacistických zločinců před spravedlností do zemí západní Evropy, na Blízký východ a do Latinské Ameriky. Hutná práce, která obratně zasazuje Vatikán do mezinárodního dění po druhé světové válce, vychází z autorova dlouholetého studia ve vatikánských, evropských a amerických archivech, díky čemuž představuje fundovanou polemiku s přežívajícími ideologickými klišé některých historiků a černobílým viděním novinářů. Autor zcela odmítá vědomý podíl vatikánské hierarchie na pomoci nacistickým činitelům, takže se jeho postoj může zdát až příliš apologetický, konečný soud však podle recenzenta lze vynést až po zveřejnění relevantních dokumentů Tajného vatikánského archivu., The book under review, by an Italian historian and lawyer, is about the attractive topic of the role of the Roman Catholic Church, particularly the Vatican, in helping Nazi war criminals to avoid justice after the Second World War and to escape to countries of Western Europe, the Middle East and Latin America. This dense work, which skilfully places the Vatican into international events after the Second World War, is based on the author´s many years of research in the archives not only of the Vatican, but also of other countries in Europe and America. The result is a well-supported argument against the surviving ideological clichés used by some historians and against the black-and-white way of looking at things used by journalists. The author absolutely rejects the idea that senior members of the Vatican counsciously helped Nazi officials. This might make his approach seem too much like apologetics, but the final judgement, according the the reviewer, can only be made after the relevant records of the Vatican Secret Archives have been made public., [autor recenze] Marek Šmíd., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Autoři považují antiklerikalismus za významnou součást evropských modernizačních procesů, zaměřených proti církvi a jejím institucím. Sledují jeho charakter a proměny od poloviny 19. století do konce první třetiny století dvacátého v habsburské monarchii a první Československé republice, a to s ohledem na rozdíly a specifika v různém ideovém a sociálním prostředí, ve městě a na venkově a také v českých krajanských komunitách ve Spojených státech. Jejich monografie podle recenzenta umožňuje vnímat český, protikatolicky zaměřený antiklerikalismus v evropském kontextu jako mnohovrstevnatý fenomén, který významně ovlivnil dobovou společnost a politiku. Pro komplexní uchopení tématu, inspirativní otázky, široký rozsah pramenů i literatury a kompaktnost výkladu ji rozhodně doporučuje zájemcům o dějiny českého myšlení i politiky v 19. a 20. století., The authors view anti-clericalism as an important part of European modernization processes aimed at the church and its institutions, They monitor its character and transformations since the mid-1880s until the end ot the first third of the 20th century in the Hapsburg Empire and the first Czechoslovak Republic, taking into account differences and specific features in various social and ideological environments, in towns and in the country, and also in Czech compatriot communities in the United States. According to the reviewer, their monograph Czech Anti-Clericalism: Sources, Topics and Forms of Czech Anti-Clericalism from 1848 to 1938 permits perceiving the Czech anti-Catholic anti-clericalism in the European context as a multi-layered phenomenon which had a significant impact on the society and politics of that period. Because of its comprehensive grasp of the topic, inspiring questions it asks, its broad selection of sources and publications it draws from, as well the compact explanations it provides, the book is definitely recommended to all who are interested in the history of the Czech thinking and politics in the 19th and 20th centuries., [autor recenze] Marek Šmíd., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Předkládaná kniha církevního historika se věnuje tématu, jež dosud nebylo v české ani slovenské historiografii soustavněji zpracováno, totiž proměnám papežských voleb (konkláve) během dvacátého století a na počátku století jednadvacátého. Autor však podle recenzenta ve snaze nabídnout co nejvíce poznatků v nich čtenáře doslova utápí, přičemž neposkytuje vodítko k rozlišení jejich důležitosti, a také nereflektuje některé důležité zahraniční publikace., The volume under review, whose title translates as ‘Conclaves: Papal Elections in the Twentieth and Twenty-first Centuries’, by a specialist on Church history, considers a topic that has hitherto not been systematically discussed in Czech and Slovak historiography - namely, the changes undergone by the papal conclave in the twentieth century and the beginning of the twenty-first century. According to the reviewer, the author, in his attempt to offer as much information as possible, does not provide a guideline with which the reader, left to fumble blindly, might distinguish between the important and the less important, and he also fails to take into account important foreign publications., and [autor recenze] Marek Šmíd.
Recenzent nahlíží na první biografii kněze, teologa a církevního reformátora Karla Farského (1880-1927) značně kriticky. Farský se po vzniku Československa zapojil do reformního hnutí v katolické církvi a v roce 1920 založil novou Církev československou (později přejmenovanou na Církev československou husitskou), podle recenzenta však byl složitější a zajímavější osobností, než je z knihy patrné. Autor líčí celý jeho život a soustředí se především na jeho roli při utváření a etablování nové církve, nevěnoval však dostatečnou pozornost řadě důležitých souvisejících témat, a navíc svůj životopis pojal spíše jako hagiografii než jako kritický portrét. Recenzent upozorňuje také na dosti omezenou škálu využitých zdrojů a nezanedbatelné faktografické i textové nedostatky., The reviewer´s opinion of the first biography of priest, theologian and church reformist Karel Farský (1880-1927), titled Dr. Karel Farský: The first pariarch of the Czechoslovak (Hussite) Church, is rather critical. Since the formation of Czechoslovakia, Farský joined the reformist movement within the Catholic Church and established a new Czechoslovak Church (later renamed Czechoslovak Hussite Church) in 1920. However, the reviewer believes Farský was a more complex and interesting personality than the book actually shows. The author depicts Farský´s life in its entirety, concentrating predominantly on his role in the formation and establishment of the new church, but has not paid enough attention to a number of related issues and, in addition, his biography of Farský is a hagiography rather than a critical portrait. The reviewer also notices a fairly limited list of sources and appreciable factual and text deficiencies., and [autor recenze] Marek Šmíd.