Profesora Jiřího Neužila neulovíte v Praze pokaždé. Nádorové buňky totiž sice v posledních letech zkoumá v laboratořích krčského Biotechnologického ústavu AV ČR, ale od roku 1991 působí hlavně u protinožců, od roku 2002 na australské Griffith University, s intermezzem v Německu a Švédsku. Za svými týmy překračuje časová pásma několikrát do roka; v Praze je prý větší legrace, v Austrálii si zase brzy ráno zapádluje na moři, ovšem podmínky v laboratořích jsou téměř shodné. A tak týmy dospěly společnou prací k mimořádnému objevu o funkci nádorové buňky. and Marina Hužvárová.
The aim of the project is to study, develop and apply processes, methods and tools enabling the creation of an infrastructure and conditions for implementation of the Czech Mathematical Digital Library which will comprise a relevant part of the mathematical literature published in the Czech Republic and for its integration into the World Mathematical Digital Library (WMDL). The project includes the beginning of the digitization process, provision of the end users with an access to the digital staff, investigation of advanced technologies for search in mathematical documents and integration of born-digital documents.
Dne 18. února 2015 převzal v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze pamětní medaili Jana Patočky za zásluhy v humanitních vědách Adolf Filáček z Filosofického ústavu AV ČR, čestnou oborovou medaili Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách obdržel Václav Pavlíček z Ústavu státu a práva AV ČR a Právnické fakulty UK, čestnou oborovou medaili Františka Palackého za zásluhy v historických vědách Petr Sommer z Archeologického ústavu AV ČR, Praha, a Centra medievistických studií při Filosofickém ústavu AV ČR. Medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR obdržela Drahoslava Vaníčková. O den později u příležitosti Kolokvia ÚMCH AV ČR 2015 obdržel čestnou oborovou medaili Jaroslava Heyrovského za zásluhy v chemických vědách prof. Karel Ulbrich z Ústavu makromolekulární chemie AV ČR. and redakce Akademického bulletinu.
Představte si holé pláně, z nichž vystupuje ve své době naprosto jedinečná železobetonová stavba opláštěná zelenavými skleněnými tabulemi. Končí šedesátá léta a právě impozantní dojem Wichterlova a Pragerova architektonického novokřtěnce inspirovaného v zámoří spolu se zájmem o chemii vábí jako mocné magnety studenta Přírodovědecké fakulty UK Františka Rypáčka, aby z petřínských kolejí spěchal přes Tomanovu louku až na Petřiny do Ústavu makromolekulární chemie ČSAV, který tehdy řídil Otto Wichterle. To ještě zdaleka netušil, že se o mnoho let později stane ředitelem tohoto pracoviště Akademie věd ČR on sám a že se také mj. zasadí o vznik „wichterlovských“ center, která mají úspěšný akademický ústav ještě více propojit s praxí. and Marina Hužvárová.
Zámek Josefa Hlávky v Lužanech si kulturní veřejnost spojuje nejen se sídlem proslulého českého mecenáše a zakladatele České akademie věd a umění, ale také s místem pobytu významných umělců a učenců - jmenovitě Antonína Dvořáka (viz AB 4/2008), Jaroslava Vrchlického, Josefa B. Foerstera, Julia Mařáka nebo jazykovědce Josefa Zubatého a historika Josefa Šusty. V posledních desetiletích je toto místo spojeno s udílením Hlávkových cen a medailí za zásluhy ve vědě a v umění či cen a stipendií pro mladé badatele a umělce. Loni, v roce 110. výročí založení Nadání Josefa, Marie a Zdenky Hlávkových, se lužanskému sídlu dostalo reprezentativní publikace.Potřebu vydat takové dílo si vyžádalo nejen zmíněné nadační jubileum, ale rovněž letošní 125. výročí, kdy se Hlávkovi podařilo prosadit myšlenku na založení České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, a dále 140. výročí otevření Zemské porodnice v Praze (1875), jejíž ve své době vysoce pokrokový projekt vypracoval právě Josef Hlávka. Neprvoplánovým kouzlem je i skutečnost, že se kniha představila veřejnosti v sále Akademie věd ČR vyzdobeném erbovním dílem Vojtěcha Hynaise Paridův soud, který tvoří zásadní přelom ve vývoji českého výtvarného umění. Josef Hlávka tento - dle ministerských úředníků příliš frivolní obraz - věnoval pro výzdobu zasedací síně IV. třídy ČAVU, zatímco jeho autor se Hlávkovým přičiněním stal členem instituce i profesorem Akademie výtvarných umění, jak se lze dočíst v AB 3/2008. and Marina Hužvárová.
Před 140 lety pokřtila svým křikem novorozená holčička zcela novou a na svou dobu naprosto unikátní Zemskou porodnici v Praze. Od té doby tu spatřilo světlo světa těžko uvěřitelných půl milionu miminek (to je přibližně počet obyvatel Brna a Liberce, nebo Ostravy a Plzně dohromady). Však se také řadí k nejdéle otevřeným porodnicím na světě. Autorství komplexu s typickým rukopisem připomínajícím též biskupský areál v Černovcích na někdejší Bukovině (viz AB 9/2011) patří geniálnímu architektovi, staviteli, zakladateli Akademie věd a mecenáši Josefu Hlávkovi. Pamětní deska muži, který vystavěl tak dokonalé dílo, ač sám zůstal bezdětný, byla odhalena u vstupu do nynější Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze a 1. LF UK ve výroční den zahájení jejího provozu 28. dubna. and Marina Hužvárová.