Štukový reliéf: Temperantia v bohatém šatu sedí na louce a přelévá z konvice do číše., Lejsková-Matyášová 1970#., and Ikonografický program "Bílého pokoje" tuto místnost definoval jako rodovou síň Viléma z Rožmberka, od roku 1570 nejvyššího hodnostáře českého království. Celou síň obepíná římsa v podobě řetězu řádu zlatého rouna, vysoce prestižního vyznamenání, které Vilém obdržel v roce 1585. Na severní stěně je Rožmberský a Pernštejnský znak (Polyxena z Pernštejna se za Viléma provdala v roce 1587) a dynastický charakter má i ústřední vyjev na stropě, Cornelie z dětmi. Rovněž všechny další výjevy byly inspirovány antickou římskou historií a oslavují ideu císařství. Trpělivost je bezpochyby záměrně umístěna naproti personifikaci Síly (Fortitudo).
Štukový reliéf: tři poslové Masinissovi (vousy, kaftany), dva z nich drží v ruce nádoby s víkem. Proti nim stojí Sofonisba (koruna, bohaté šaty s vlečkou) a pije z poháru jed, za ní dvě dvorní dámy. Mezi oběma skupinami stojí pes., Lejsková-Matyášová 1970#., and Výjev je součástí souboru věnovaného antické římské historii, který zdobil největší síň vily (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani). Štukatér použil jako předlohu dřevoryt Josta Ammana z Liviových dějin, které vyšlo se stejnými ilustracemi v roce 1572 a 1573.
Štukový reliéf: Temperantia v dlouhých šatech sedí na zemi a přelévá tekutinu do číše. Nalevo strom, nahoře závěs., Lejsková-Matyášová 1970#., and Jedna z personifikací čtyř kardinílních ctností, které obklopují emblém Rožmberského jezdce (viz: Kratochvíle, "Zlatý sál", Melani).