"Pátá kniha dějin husitského zpěvu podá nám pak podrobný obraz poměrů ve straně pražské, čímž zase není míněna jen určitá strana, nýbrž celá skupina stran, stojících v oposici proti táborům a tím více méně konservativních. Abychom pak pochopili spletitost v těchto stranách, musíme si vyložiti napřed zcela historicky vývoj poměrů v Praze a v jejích stranách za let dvacátých, zvláště spor dvou hlavních živlů: silně radikálního (Želivský) a silně reakčního (Příbram), jenž se teprve na samém konci naší periody vyrovnává (Rokycana). Pak teprve můžeme přikročiti k výkladu české liturgie husitské, jež zase spojuje do značné míry všechny tyto strany pražské, takže i směr nejradikálnější zachovává tuto liturgickou normu a neužívá mše táborské. V lidové písni duchovní nalezneme pak zde typy u táborů neznámé, typy písní obecných, výročních a konecně lidových, dosti světsky zbarvených písní a her vánočních. Tím bude dán obraz husitského zpěvu v době největšího rozmachu husitství, obraz jednotný a přece v jednotlivostech pestrý." (Z předmluvy autorovy.)
Druhý svazek "Dějin husitského zpěvu" (Předchůdci) nesl v r. 1907 původně samostatný název "Počátky husitského zpěvu". Autor v něm prozkoumal všeobecné podmínky rozvoje lidové písně duchovní, dále vokální hudbu v době prvních kacířů a kazatelských předchůdců Husových; zabývá se skladatelskou školou českou v souvislosti s reformním hnutím na pražské universitě a liturgickým zpěvem v Betlémské kapli. Nakonec probírá názory světských stavů na hudbu té doby, zejména Štítného, všímá si písní dvořanských, žákovských, koled a j. Dílo doplňují dvě hudební přílohy a čtyři rejstříky: textů a nápěvů, jmenný, věcný a rukopisů.
Závěrečný svazek, jehož 1. vyd. vyšlo v r. 1913, přetiskuje dokumentární materiál, o nějž se opírají předchozí historické výklady. Texty s nápěvy, zachycenými původní notací, jsou rozděleny do těchto skupin: liturgické zpěvy (česká mše husitská, české nešpory husitské, obřady velikonoční, hymny), duchovní písně obecné, písně o svátosti oltářní, písně výroční (cyklické písně o životě Kristově, písně vánoční, písně velikonoční, písně mariánské) a písně válečné.