In his criticism of my book Člověk a pravidla [Man and rules], Michal Ivan scrutinized my notion of implicit rule, concluding that it is flawed. In this contribution, I defend my approach, explaining the notion in greater detail. I state that my talk about the existence of an implicit rule refers to the social setting in which some kinds of social (especially linguistic) actions are governed by normative attitudes of the members of the society. These normative attitudes institute the propriety which make instances of actions of the kinds either correct or incorrect; hence people can follow or violate the rule, the rule can come into being, develop, and fade away - without it being explicitly articulated., Ve své kritice své knize Člověk Pravidla [ Člověk a pravidla ], Michal Ivan prozkoumány mé pojem implicitního pravidla, k závěru, že je chybné. V tomto příspěvku obhajuji svůj přístup a podrobněji vysvětluji pojem. Prohlašuji, že můj rozhovor o existenci implicitního pravidla odkazuje na sociální prostředí, ve kterém jsou některé druhy společenských (zejména jazykových) akcí řízeny normativními postoji členů společnosti. Tyto normativní postoje zakládají vhodnost, která činí případy těchto činů správné nebo nesprávné; lidé tak mohou pravidlo dodržovat nebo porušovat, pravidlo může vzniknout, rozvinout se a zmizet - aniž by to bylo výslovně vyjádřeno., and Jaroslav Peregrin
The rules that govern human societies can form systems which are more than mere sums of the rules of which they consist. If the rules interlock in a certain suitable way, they may form a framework opening up a new ''normative space'', in which we can carry out brand new actions, actions that cannot be carried out outside of the space. Such frameworks, I am convinced, constitute our specifically human world; and acting within the corresponding spaces then amounts to what many philosophers have called human practices. This contribution aims at investigating the conceptual foundations on which we could build accounts of how practices emerge, how they can function and what are the consequences of their recognition for the understanding of our human nature., Pravidla, kterými se řídí lidské společnosti, mohou tvořit systémy, které jsou více než pouhými souhrny pravidel, z nichž se skládají. Pokud se pravidla nějakým způsobem vhodným způsobem propojí, mohou vytvořit rámec otevírající nový ,,normativní prostor'', ve kterém můžeme provádět zcela nové akce, akce, které nelze provádět mimo prostor. Tyto rámce, jsem přesvědčen, tvoří náš specificky lidský svět; a působení v odpovídajících prostorech pak odpovídá tomu, co mnozí filosofové nazvali lidskými postupy . Cílem tohoto příspěvku je zkoumání konceptuálních základů, na kterých bychom mohli stavět účty o tom, jak se praxe objevuje, jak mohou fungovat a jaké jsou důsledky jejich uznání za pochopení naší lidské přirozenosti., and Jaroslav Peregrin