Attention Deficit Hyperactivity Disorder (ADHD) is a unique disorder. It usually devel-ops in early childhood and, in 50% of cases, continues to be a lifelong disorder, which poses significant challenges for researchers and clini-cians. The new criteria set by the World Health Organization merged the category of Hyperki-netic Disorders and the ADHD category.This narrative review aims to explore and ease the adoption of the ADHD concept for clinicians and researchers who were used to working with Hyperkinetic Disorders by (1) analyzing the evolution of the ADHD concept from its estab-lishment in the Diagnostic and Statistical Man-ual of Mental Disorders, 3rd edition (DSM-III) until DSM-5; (2) comparing the contemporary concepts of ADHD in DSM-5 and Hyperkinetic Disorders in International Statistical Classifica-tion of Diseases and Related Health Problems (ICD-10); and (3) describing some new chal-lenges the ADHD concept will face in the future.The structure and the dimensions of the concept are explored, including some possible new core symptoms such as emotional dysregulation and mind wandering. Adult presentations of symp-toms of hyperactivity, impulsivity, and inatten-tion are presented. The recent challenges of the global pandemic of covid-19 are also addressed.In conclusion, the concept of ADHD has been dramatically improved since its establishment. However, the bio-psycho-social perspective needs to be better balanced in ADHD-related science. and Porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD) je unikátní poruchou. Většinou se rozvine v raném dětství a v 50 % případů přerůstá v celoživotní poruchu, což přináší významné výzvy pro vý-zkumníky i odborníky v praxi. Nová kritéria vytvořená Světovou zdravotnickou organiza-cí spojila kategorie hyperkinetických poruch a ADHD. Cílem této narativní přehledové studie bylo prozkoumat a usnadnit osvojení koncep-tu ADHD odborníky a výzkumníky, kteří byli zvyklí pracovat s hyperkinetickými poruchami. 1) Byla analyzována evoluce konceptu ADHD od jeho ustanovení ve 3. edici Diagnostické-ho a statistického manuálu duševních poruch (DSM-III) až po DSM-5; 2) byly porovnány současné koncepty ADHD v DSM-5 a hyper-kinetické poruchy v Mezinárodní statistické klasifikaci nemocí a přidružených zdravotních problémů (MKN-10); a 3) byly popsány některé nové výzvy, kterým může koncept ADHD čelit v budoucnosti. Prozkoumány byly dimenze a struktura konceptu včetně potenciálních no-vých symptomů, jako jsou například emocio-nální dysregulace a tzv. mind wandering. Před-staveny byly také dospělé prezentace symptomů hyperaktivity, impulzivity a nepozornosti. Au-toři se dotkli také nedávných výzev spojených s globální pandemií covid-19. Závěrem lze kon-statovat, že koncept ADHD se od svého vzniku významně zlepšil. Ve vědeckém výzkumu zabý-vajícím se ADHD by však měla být více zohled-něna psycho-bio-sociální perspektiva.
Mnohé se ví o negativních dopadech závislostí na kvalitu života – ať jde o dopady ve fyzické či psychosociální rovině. Na pozadí se však mohou odehrávat důležité transformativní změny osobnosti, kterým by měla být věnována stejně tak významná část pozornosti. Tato přehledová studie nabízí souhrn dosavadních poznatků, které se zaměřují na aspekty osobnostního rozvoje následujícího po období aktivního užívání a závislosti na návykových látkách. Popisuje a integruje výsledky z devíti empirických studií – jediných, které v kontextu adiktologie zmiňují osobnostní rozvoj a splňují kritéria výběru. Tyto studie jsou dále diskutovány, je poukazováno jak na nejednotné přístupy ve volbě výchozích teoretických konceptů a jejich výzkumných designů, tak na různorodost výzkumných souborů, například co do typu omamné látky, na které u respondenta vznikla závislost, tak co do množství prodělaných recidiv a léčeb či způsobu léčby. Z přehledu citovaných studií vyplývá, že význam zotavování ze závislosti jde mnohem dále, než je pouhá abstinence. Na případné profitování ze závislosti výzkumníci v současné době nahlížejí z různých výchozích pozic, shodují se však v mnohých závěrech, jako je například důležitost sociální opory, vnímání procesu zotavení jako příležitosti k novému životu či zesílení pociťovaného smyslu života. Studie upozorňuje na důležitou a doposud málo prozkoumanou oblast práce s adiktologickou klientelou, která v praxi může přispět ke stabilitě v procesu zotavování ze závislosti, zvýšení kvality života a k osobnostnímu rozvoji. and There is a lot known about how drug use and addiction affect a person´s life – with both negative physical and psychosocial outcomes. When coping with adverse events some positive transformative changes can be shown and that should be the matter of our interest as well. This review aims to gather, describe and integrate the results of nine empirical studies focused on personal growth associated with recovery from addiction. We had found diverse theoretical approaches as well as different methodology and survey sample characteristics within studies, such as the difference in groups of substances abused by respondents, number of their relapses and treatments as well as the treatment programs they went through. Review findings show that recovery goes beyond abstinence. The studies agree on the importance of social support, perceiving recovery as an ongoing process of growth and an opportunity to start a new life or find meaning in life even though the perspectives of the researchers vary. The article points out the research gap in addiction treatment, which may encourage the clients to profit from their addict´s experiences, use them to support the recovery process, and boost their quality of life and personal growth.
Information and communication technology are promising channels in delivering the mindful-ness-based intervention. A common problem in these interventions is the lack of study of treat-ment adherence. The current article summarizes the state of measuring and reporting adherence, the rate of adherence, and possible predictors of adherence in the form of a systematic review following the PRISMA statement. A database search of PubMed, Web of Science, Medline, Scopus, and PsychINFO identified 3104 poten-tially relevant articles published up to the end of December 2019. The review focuses only on the SARS-CoV-2 pre-pandemic time because the accelerated development of the eHealth Mind-fulness-based interventions and a vast amount of newly published interventions in the follow-ing years was expected. A total of 69 studies met all the eligibility criteria. Out of these studies, 61% reported some measure of adherence and 36% reported the adherence rate. The adherence rate in clinical populations ranged from 41% to 92%; in non-clinical populations, it ranged from 1% to 85%. Predictors of adherence were inves-tigated in 48% of the studies; however, the ma-jority of assessed variables had mixed findings about predicting adherence. There was a huge variety in the definitions and measurements of adherence. A standardized system of measuring and reporting adherence and further investiga-tion of its predictors is needed. and Informační a komunikační technologie předsta-vují nové a slibné kanály, jak lze k uživatelům doručit intervence založené na Mindfulness pří-stupu. Běžným problémem v této oblasti apliko-vaného výzkumu je nedostatek evidence o adhe-renci ke zmíněným programům. Aktuální článek ve formě systematické review podle PRISMA protokolu shrnuje informace o tom, jaká je ad-herence k intervencím ve studiích zabývajících se eHealth Mindfulness programy, jak je adhe-rence měřena a co jsou její možné prediktory. V databázích PubMed, Web of Science, Medline, Scopus a PsychINFO bylo do konce roku 2019 identifikováno 3104 potenciálně relevantních článků. Vzhledem k očekávanému nárůstu im-plementace eHealth programů na podporu du-ševního zdraví pro zdravou i klinickou populaci v důsledku pandemie SARS-CoV-2, se stávající review zabývala jen studiemi před začátkem pandemie. 69 z nich splnilo všechna vstupní kri-téria pro systematickou review. 61 % studií ve svých výsledcích prezentovalo různé parametry adherence, 36 % pak prezentovalo základní tzv. adherence rate. Míra adherence v klinických populacích se pohybovala od 41 % do 92 %; v neklinických populacích se pohybovala od 1 % do 85 %. Prediktory adherence byly zkoumány ve 48 % studií, většina hodnocených proměn-ných však přinesla značně heterogenní výsled-ky. Velká heterogenita byla pozorována také v samotné definici adherence a ve způsobech a nástrojích jejího měření. Aktuální systematická review jednoznačně dokládá potřebu standardi-zovaného systému měření adherence a dalšího výzkumu v oblasti jejích prediktorů.
Cílem této studie je ověřit psychometrické vlastnosti české adaptace zkrácené osmipoložkové Škály vytrvalosti (Grit-S) na základě analýzy položek, reliability ve smyslu vnitřní konzistence, obsahové a souběžné validity. Výzkumný soubor čítal 338 respondentů, z nichž bylo 209 (61,8 %) ženského a 129 (38,2 %) mužského pohlaví ve věkovém rozpětí 15-76 let (M = 28,39; sd = 10,5). Výsledky svědčí o uspokojivé reliabilitě i validitě škály. Zároveň byl nalezen signifikantní pozitivní vztah skóru této škály s věkem. Výsledky jsou konfrontovány s psychometrickými vlastnostmi originální škály a diskutovány ve světle zahraničních výsledků. Česká adaptace Grit-S je součástí tohoto příspěvku. and The aim of this study is to test the psychometric properties of Czech adaptation of 8-item Short Grit Scale based on item analysis, internal consistency, content and convergent validity. The sample of 338 respondents included 209 (61.8 %) female and 129 (38.2 %) male participants between 15 and 76 years of age (M = 28.39; sd = 10.5). The results suggest satisfactory reliability and validity. Comparative analyses of demographic factors (age and gender) revealed a significant positive relationship between age and grit. The results are compared with the psychometric properties of the original scale and related studies. The Czech version of Grit-S is attached.