Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na skálu a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. V pozadí koně se zpřežení Neptunova vozu, které drží Tritón. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Fučíková 1997#, I/271., and Spranger byl jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II. v roce 1581. Ztracený obraz zobrazující Neptuna a Kainis (č. 1214 z inventáře z roku 1621, asi ze série Lásky bohů) byl patrně první dílo, které umělec vytvořil po vstupu do císařských služeb. Kresba a rytina Jana Sadelera podle Sprangerovy kresby s identicky pojatou skupinou byly patrně přípravnými pracemi k tomuto obrazu. Postoj Kainis Spranger je variací na postoj Venuše z rytiny Gian Jacopa Caraglia zobrazující Venuši a Marta (1527) podle kompozice na stejné téma od Perina del Vaga začleněné do série rytin sexuálních pozic (I Modi/Způsoby), které vydal Marcantonio Raimondi (1524).
Kresba perem (18, 6 x 14, 6 cm): Amor (toulec přes rameno) slétá s lukem a šípem v rukou., Fučíková 1997#, I/282., and Patrně list do památníku. Pojetí postavy Amora souvisí s obrazem Amor opouštějící Psyché (Oldenburg, Landesmuseum).
Kresba: Venuše (nahá, pás pod ňadry) stojí na oblaku s pravou rukou nataženou před sebe, u jejích nohou klečí Amor (toulec) a střílí dolů šíp z luku směrem, kterým Venuše ukazuje. Napravo nad oblakem hlava Amora se šípem v ruce, dole hlava foukajícího Zefyra. Nalevo nahoře párek holubic v letu.., Fučíková 1997#, I/272., and Patrně návrh na nerealizovanou nástropní malbu, obdobná kompozice jako Merkur a Junov v Bílé věži Pražského hradu.
Kresba: na oblacích sedí (zleva doprava, počínaje vlevo dole) nahý Apollón (luk, toulec se šípy, lyra), oblečená Juno (koruna), polonahý Jupiter (okřídlené blesky), Minerva (přilba, zbroj, kopí, štít), nahý Merkur (caduceus), nahá Venuše s Amorem, u jejího kolene želva., Lietzmann 1987#, 152nn., Fučíková 1997#, I/270., and Olympané v oblacích byly patrně přípravnou kresbou k výzdově vídeňské vily císaře Maxmiliána II. (Neugebäude, 1576, dnes v troskách). Podle Lietzmanna byla tato nástropní malba ve Velkém sále nad grottou v západním rohovém rizalitu, jehož stěny byly vyzdobeny podobiznami slavných mužů a výjevy z historie habsburského rodu.