Neptun (vousy, vlající plášť) poklekl pravým kolenem na skálu a oběma rukama uchopil zezadu nahou Kainis, která zoufale zdvihá pravou ruku nahoru a odklání hlavu od Neptuna. V pozadí koně se zpřežení Neptunova vozu, které drží Tritón. Jupiter má mezi nohama vztyčený ocas stvůry, což mohla být žertovná narážka na přirození (v Němčině stejně jako v češtině vulgární výraz pro membrum virile), které v mýtu hraje klíčovou roli., Fučíková 1997#, I/271., and Spranger byl jmenován dvorním malířem císaře Rudolfa II. v roce 1581. Ztracený obraz zobrazující Neptuna a Kainis (č. 1214 z inventáře z roku 1621, asi ze série Lásky bohů) byl patrně první dílo, které umělec vytvořil po vstupu do císařských služeb. Kresba a rytina Jana Sadelera podle Sprangerovy kresby s identicky pojatou skupinou byly patrně přípravnými pracemi k tomuto obrazu. Postoj Kainis Spranger je variací na postoj Venuše z rytiny Gian Jacopa Caraglia zobrazující Venuši a Marta (1527) podle kompozice na stejné téma od Perina del Vaga začleněné do série rytin sexuálních pozic (I Modi/Způsoby), které vydal Marcantonio Raimondi (1524).
Kresba: nahá Venuše (plášť omotaný okolo obou paží, cíp zakrývá klín, náramek na noze) a Amor (luk a toulec) stojí na břehu moře, na hladině vůz s Neptunem (trojzubec)., Kaufmann 1988#, 20.10., and Kresba (patrně kopie Sprangerovy kresby, další je v Budapešti, Szépmüvészeti Múzeum inv. n. 58.212) ) je jediným dokladem o ztraceném obraze, který byl součástí pražské sbírky Rudolfa II.
Olejomalba na desce (28, 9 x 23, 2 cm): polonahý Neptun (vousy, trojzubec), nahá Thetis, za ní Amor (luk), na voze taženém mořskými koni. Okolo Tritóni troubící na mušle a píšťalu, vpravo dole Tritón veze na hřbetě nahou Nymfu, u níž putto. Dva putti letí ve vzduchu před vozem., Kaufmann 1988#, 20.44., and Podle nápisu byl obraz darem příteli. Podle Sprangerovy předlohy udělal Jacob Matham roku 1614 grafický list (Bartsch 204). O tom, že se s Thetis chtěl oženit Jupiter i Neptun, se zmiňuje Pindaros v osmé isthmijské ódě z roku 478 před Kristem (8, 28-38). Neptuna objímajícho Thetidu v přítomnosti Amora zobrazil Perino del Vaga, Jacopo Caraglio v letech 1530-1570 podle kresby vytvořil rytinu (Bartsch 30).
Olej na plátně (118 x 175 cm): nahá Venuše (perlový náhrdelník) se objímá s nahým Adonidem, drží ho za bradu a on ji drží ňadro. V popředí vlevo luk a toulec, nalevo putto nazdviháví závěs, pod nímž milenci sedí, další putto pod závěsem hraje na violu. Vpravo nahoře průhled do krajiny., Fučíková 1997#, I/98, and Výjev byl vykládán jako kosmická alegorie, ale pojetí ukazuje spíše na ilustraci bezstarostného spolužití Venuše a Adonida před jeho osudným lovem (Knihovna připisovaná Apollodórovi 3, 14, 4), jak ho líčí Ovidius v Proměnách (10, 530-539).
Olejomalba na plátně (163 x 105 cm): nahá Venuše si sedá na klín nahého Marta, v pravém dolním rohu sedí na přilbě Amor s lukem. V levém rohu štít. Výjev je situován do architektonického rámce, sloup s patkou v pravém horním rohu, závěs nahoře. and Kaufmann 1988#, 20.58
Obraz (40 x 133 cm): v lese sedí pod stromem oblečený Apollón a hraje na housle, vedle leží na zemi luk a toulec. Za Apollónem Múzy, před nimi na zemi loutna, kniha a dechový nástroj. Naproti Apollónovi sedí Pán oblečený v kůži s kopýtky v lidské podobě. Mezi Pánem a Apollónem sedí Tmolos a Midas (žezlo). Nalevo sedí říční bohové (nádoba s vytékající vodou) a Nymfy s nádobami. and Kaufmann 1988#, 20.38.
Olejomalba na mědi (63 x 47, 5 cm): nahá Psýché v okně vztahuje ruku k odlétajícímu Amorovi (luk, toulec). Okno nevede do místnosti, ale do lodžie otevřené na druhé straně sloupořadím, uvnitř je socha objímající se dvojice. I vnější výzdoba fasády stavbu charakterizuje jako palác všemocné lásky: nad oknem je spoutaný Jupiter a Neptun, v nice napravo spoutaný Herkules, pod ním Herkules a Omfalé. Na římse pod oknem nalevo Amor Lethaeus hasící vodou pochodeň a na pravo zápasící Eros a Anteros. and Kaufmann 1988#, 20.69.
Kresba: Venuše (nahá, pás pod ňadry) stojí na oblaku s pravou rukou nataženou před sebe, u jejích nohou klečí Amor (toulec) a střílí dolů šíp z luku směrem, kterým Venuše ukazuje. Napravo nad oblakem hlava Amora se šípem v ruce, dole hlava foukajícího Zefyra. Nalevo nahoře párek holubic v letu.., Fučíková 1997#, I/272., and Patrně návrh na nerealizovanou nástropní malbu, obdobná kompozice jako Merkur a Junov v Bílé věži Pražského hradu.
Olej na plátně (93 x 132 cm): Merkur (křídlená čapka, okřídlené boty) vynáší k olympským bohům Psýché (nádobka v ruce). Na oblacích sedí Jupiter (orel, okřídlený blesk), vedle něj Amor (luk)., Kaufmann 1988#, 20.3., and Obraz odkazuje na Apuleiovy Proměny čili Zlatého osla (6, 16-23), v němž Jupiter rozhodl, že Psýché má být odnesena na nebesa, aby se stala bohyní.
Olej na dřevě (80 x 60 cm): polonahá Venuše (čelenka, perlový náhrdelník, odhalená ňadra) stojí s Amorem (luk) u okna a ukazuje Amorovi na oblohu, na níž je Helios zobrazený jako sluneční kotouč tažení spřežením., Kaufmann 1988#, 20.68., and Alegorie božské lásky.