Autorem návrhu byl sochař Paolo della Stella "de Mileto", kterého do císařských služeb najal Ferdinandův vyslanec v Janově Suarez de Figureoa. Stella na letohrádku pracoval od roku 1537 do své smrti v roce 1552. Přízemní část tvoří iónská sloupová kolonáda, která obíhá okolo celé stavby, jež byla vystavěna na půdorysu protáhlého obdélníku. Od roku 1555 vedl stavbu Bonifác Wolmut, který vystavěl patro v dórském stylu a kýlovou střechu záalpského typu., Bažant 2006#., and Stavba je pokusem o obnovu antické císařské vily. V množství a intenzitě odkazů na antickou řeckou a římskou kulturu nemá pražský Belvedér obdoby v celé záalpské renesanci, ale stavba je výjimečná i svými vazbami na severoevropskou kulturní tradici.
Sochařská výzdoba, která čítá přes sto reliéfů figurálních a stejně tolik dekorativních, tvoří jednotný celek. Na soklech sloupů a ve cviklech jsou mytologické výjevy, které jsou navzájem provízány. Integální součástí výzdoby jsou rovněž putti na pilířích zábradlí v přízemí, rozvilina s groteskními postavami ve vlysu a ornamentální výzdoba zábradlí patra., Bažant 2006#., and Sochařská výzdoba obsahuje celou řadu citátů slavných sochařských děl antického starověku. Zobrazení hradebních zdí, které tvoří pozadí celé řady výjevů, bylo patrně inspirováno reliéfy Traianova sloupu v Římě, na což ukazují ornamentální pruhy v horní části kvádrového zdiva. Tento model mohl být zprostředkován Ripandou, který na začátku šestnáctého století všechny reliéfy Traianova sloupu překreslil. Dochované kopie těchto kreseb vysvětlují, jak se mohla znalost této památky tak rychle rozšířit po celé Evropě.
Autorem návrhu byl sochař Paolo della Stella "de Mileto", kterého do císařských služeb najal Ferdinandův vyslanec v Janově Suarez de Figureoa. Stella na letohrádku pracoval od roku 1537 do své smrti v roce 1552. Přízemní část tvoří iónská sloupová kolonáda, která obíhá okolo celé stavby, jež byla vystavěna na půdorysu protáhlého obdélníku. Od roku 1555 vedl stavbu Bonifác Wolmut, který vystavěl patro v dórském stylu a kýlovou střechu záalpského typu., Bažant 2006#., and Stavba navazuje na tradici antických zahradních pavilonů, jež se udržela v maurském Španělsku i osmánském Istanbulu.