Archeologická komise byla zřízena jako jedna ze speciálních stálých komisí České akademie věd a umění v roce 1893 z potřeby posílit na zemské úrovni ochranu památek. Její založení konvenovalo se vzrůstajícím zájmem o památky na přelomu 80. a 90. let 19. století. Komise se stala odborným garantem památkové péče i výzkumnou institucí, která ve svých třech sekcích položila základy archeologie, etnografie a dějin umění v Čechách. Z jejího pléna vzešla idea i koncepce neúspěšnějšího vydavatelského projektu celé akademie Soupisu památek historických a uměleckých, dodnes používané uměleckohistorické topografie, která ve více než 50 svazcích podrobně mapuje památkový fond na prakticky polovině území Čech. Autorem této koncepce byla vůdčí osobnost českého dějepisu umění konce 19. století Karel Chytil. Kromě neoddiskutovatelného významu, který měl mít Soupis památek pro jejich ochranu, Chytil a další čeští historici umění té doby (Bohumil Matějka, Karel Boromejský Mádl, František Xaver Borovský i Jan Koula) velmi dobře chápali, že bude také základem jejich systematického výzkumu a tedy klíčovým východiskem dějepisu umění. Inventarizace památek přesně odpovídala snaze tohoto oboru, podobně jako dalších humanitních disciplín v dané době, ''zvědečtit'' své metody, přestat být ''psaním o umění'' a vydobýt si postavení skutečné vědy. V závěru 19. století, ale ještě i na počátku století nového, byl význam Soupisu viděn také ještě v jedné důležité rovině. Měl se stát inspirací pro tehdejší tvůrčí umělce, pro které byla důkladná znalost domácího umění klíčová při úsilí o vytvoření ''národního'' uměleckého stylu. Můžeme říci, že Komise vytýčila projekt nebývale moderní, plně srovnatelný se soudobými evropskými uměleckohistorickými topografiemi. Současně však, zvláště s ohledem na personální situaci českých dějin umění nesmírně náročný. Přesto se v Archeologické komisi podařilo vytvořit takový kolektiv, který rozjezd projektu zvládl. and The Archeological Committee was set up as one of the special Czech Academy of Sciences and Arts standing commissions in 1893 out of a need to bolster heritage conservation at a provincial level. Its establishment matched the increasing interest in heritage at the end of the 1880s and the 1890s. The committee became the expert supervisor for heritage conservation and a research institute whose three sections established the foundations of archeology, ethnography and the history of art in Bohemia. Its plenum gave rise to the ideas and plan behind the most successful publishing project in the entire academy: the Historical and Artistic Heritage Catalogue, a work of art historical topography used to this day, which in over fifty volumes, maps out in detail the heritage in practically one half of Bohemia. The author of this plan was Karel Chytil, a leading figure in Czech art history at the end of the 19th century. In addition to the undoubted importance that the Heritage Catalogue was to have for conservation, Chytil and other Czech art historians at the time (Bohumil Matějka, Karel Boromejský Mádl, František Xaver Borovský and Jan Koula) understood very well that it would also form the basis for their systematic research and thus a keystone for art history. The inventorization of heritage items precisely mirrored the attempts in this field, as in other humanities disciplines at that time, to ''scientify'' its methods, to cease being ''writing about art'' and to achieve the status of a true science. At the end of the 19th century and at the beginning of the new century, the significance of the Catalogue was also seen at another important level. It was meant to be inspiration for creative artists at that time, for whom a thorough knowledge of domestic art was of crucial importance for their efforts to create a ''national'' artistic style. The Committee can be said to have set out a project that was unprecedentedly modern and fully comparable with contemporary European art history topographies, and yet at the same time it was enormously challenging, particularly in view of the personnel situation in the Czech history of art. However, a team that handled the project launch was successfully created in the Archeological Committee.
The paper outlines a project focusing on the research of communication networks of Czech history of art and describes the personal archival fond of Zdeněk Wirth (1878– 1961) as a whole and its unique correspondence section. The paper also focuses on the research of the correspondence sent by Wirth and kept at other institutions and describes the experience with the platform Historická korespondence online (Historical correspondence online).
Kristina Uhlíková (ed.), Dita Homolová, Jitka Císařová, Petr Janák, Ivo Habán, Martin Bakeš, Jan Uhlík, Šárka Radostová, Kateřina Nora Nováková, Petra Šťovíčková, Marcela Strouhalová, Filip Suchomel, Jaroslav Kuntoš, Ivan Prokop Muchka, Petra Trnková ; překlad: Stefan Bartilla., Částečně přeloženo z češtiny?, Obsahuje bibliografii, bibliografické odkazy a rejstříky., Částečně souběžný německý text., and born digital
Studie se zabývá historií projektu uměleckohistorické topografie (Soupisu památek historických a uměleckých v království Českém) zahájeného v 90. letech 19. století Archeologickou komisí České akademie věd a umění ve výrazném předstihu před dalšími zeměmi monarchie a na odborně velmi vysoké úrovni. V centru pozornosti příspěvku stojí především vývoj vzájemné spolupráce českých a německých odborníků. Historici umění německé národnosti žijící v českých zemích se do projektu zapojili poprvé roku 1914, kdy jejich představitelé ze Společnosti pro podporu německé vědy, umění a literatury v Čechách uzavřeli s představiteli Archeologické komise smlouvu o vzájemné spolupráci, přičemž němečtí badatelé se chtěli na projektu podílet zpracováním svazků mapujících uměleckohistorický fond okresů s převahou německého obyvatelstva. Po nuceném útlumu činnosti obou institucí během první světové války se spolupráci opětovně podařilo navázat až roku 1923, kdy odezněl nacionalistický zápal z české strany a německá Společnost v nových politických poměrech konsolidovala svoji existenci. Vzájemná spolupráce na projektu byla pro obě strany skutečně výhodná. Obě instituce měly řízení redakce vybraných svazků plně ve svých rukou. Německá strana se zapojila do projektu po odborné stránce velmi kvalitního, navíc měla zajištěno publikování svazků pro české okresy i v německém jazyce. České straně naopak německý partner přislíbil vydat pro ni obtížně realizovatelné soupisy okresů s převahou německého obyvatelstva. Tato nesporná oboustranná výhodnost byla jistě i důvodem nepřerušení spolupráce na okresních soupisech a nově i na stručnější edici, tzv. českém Dehiovi vydávaném pod záštitou Ministerstva školství a národní osvěty Státním fotoměřickým ústavem, ani během 30. let 20. století, kdy sílily separatistické tendence německé menšiny v Československu. Až po ustanovení Protektorátu Čechy a Morava bylo rozhodnuto o nové organizaci obou projektů v návaznosti na nové teritoriální rozdělení bývalých českých zemí., The text is dealing with the history of project of the art-historical topography (Inventory of historical and art sights in the Bohemian Kingdom) launched in 90s of the 19th Century by the Archaeology Commission of Czech Academy of Science and Art advancing substantially other countries of the monarchy pursued highly professionally. Hence, the contribution is focusing especially on the development of mutual co-operation of the Czech and German specialists. The historians of art of the German nationality living in the Czech lands were engaged in the project firstly in 1914, when their representatives from the Society for supporting German Science, Art and Literature in Bohemia concluded an agreement with the representatives of Archaeology Commission on mutual co-operation with the German research workers intending to take part in the project by mean of processing bundles mapping the art-historical fund of the counties with the prevailing German inhabitants. Upon the enforced cease of activities of both institutions during WWI, the co-operation was successfully resumed as late as in 1923, when the nationalist enthusiasm of the Czech side faded away and the German Society consolidated its existence in new political circumstances. Mutual co-operation on the project was really favourable for both sides. Both institutions kept the management of editorial works of the selected bundles fully under their own control. The German side got involved into the project of professionally very high quality, and in addition, it was ensured with the publication of bundles also in German language for the Czech counties. On the other hand, the Czech side was promised by the German partner to have the inventories of counties of the prevailing German inhabitants published with such inventories to be pursued hardly by the Czech side. This undoubtedly mutual favourableness definitely served a reason of not ceasing the co-operation on county inventories and newly also on the much more concise publication of a so called Czech Dehio published under the auspices of Ministry of Education and National Enlightenment by the State Institute of Photo-measurement neither in 30s, when the separatist tendencies of the German minority in Czechoslovakia were gaining strength. Only after establishing the Protectorate Bohemia and Moravia a decision was taken on new organization of both projects so as to be in accordance with new territorial division of the former Czech lands. (Translated by Ivan Majerčin.), and Překlad resumé: Ivan Majerčin