Mezinárodní fyzikální soutěže mají již tradici po několik desítek let a účastní se jich soutěžící z mnoha zemí světa. Kromě toho postupně vznikly i tzv. zonální fyzikální soutěže, mezi něž patří např. Iberolatinskoamerická fyzikální soutěž a Asijská fyzikální olympiáda, určená pro soutěžící z Asie a Oceánie., Ivo Volf, Jan Kříž., and Obsahuje seznam literatury
V článku se zabýváme problémy spojenými s uplatňováním elementů současné fyzikální vědy v úlohách. U teoretických úloh jde především o skutečnost, že středoškolští řešitelé mnohdy neznají potřebné fyzikální i matematické vztahy a ty se musí v zadání uvést. U experimentálních úloh jsou organizátoři omezení velkým počtem aparatur, které musí postavit. Proto se uplatňují úlohy, kdy si řešitel musí umět poradit s omezenými prostředky. Ve druhé části příspěvku je na devatenácti příkladech uvedeno, jak se daří organizátorům uplatňovat současnou vědu v úlohách mezinárodních fyzikálních olympiád., Ivo Volf, Bohumil Vybíral., and Obsahuje seznam literatury
Některé světové fyzikální soutěže měly v minulosti národní nebo vícenárodní začátky, jiné se během času o tzv. zonální kola naopak rozšířily. Mezi takové soutěže patří mj. i Fyzikální iberoamerická olympiáda, která existuje od roku 1991., Ivo Volf, Jan Kříž., and Obsahuje seznam literatury
Představujeme dvě teoretické úlohy z posledních šesti mezinárodních fyzikálních olympiád, jejichž společným jmenovatelem jsou velmi jednoduché modely hvězd. První úloha popisuje vznik protohvězdy. Ve druhé úloze už soutěžící odhadují různé parametry hvězdy v rovnováze., Jan Kříž, Ivo Volf, Bohumil Vybíral., and Obsahuje seznam literatury