Bibliofilský reprint z roku 1927 Modlitební knihy pro zednáře, vydané v Praze u J. F. Schönfelda roku 1784, se stručnými dějinami zednářství v Evropě i Praze. Bibliofilie o 1000 číslovaných výtiscích má č. 48. Kniha má 292 s. vlastního reprintu Modlitební knihy pro svobodné zednáře, vytištěného německou gotickou kurzívou (tedy psacím "švabachem"), a 23 strany se dvěma doprovodnými studiemi. Prvá z pera Dr. Posnera nastiňuje dějiny zednářství v Anglii i na kontinentě, zmiňujíc i osobnost J. A. Komenského, W. A. Mozarta a Josefa Dobrovského. Druhá, kterou sepsal pražský archivář Dr. J[osef] Volf, seznamuje s okolnostmi vydání této pražské Modlitební knihy pro zednáře a s dalšími nejen Schönfeldovými zednářskými tisky 18. století. - Anonymě vydaná Modlitební kniha obsahuje modlitby pro velmistry, mistry i učně zednářských lóží speciálně a modlitby pro všechny stupně zednářského zasvěcení. Všechny modlitby víceméně vycházejí z křesťansko-židovských liturgických tradic, přidávajíce zásady zednářského učení. Závěr knihy tvoří šest žalmů.
Počátky půjčování časopisů a knih v českých zemích od konce 18. století do roku 1848. Práce českého knihovníka J. Volfa se zabývá počátkem veřejného čtenářství u nás. Koncem 18. století docházelo k půjčování knih u knihkupců a k zřizování čítáren časopisů na veřejných místech. Vznikla také první půčovna knih na Starém Městě (W. a O. Gerle). Známé jsou též půjčovny v jiných městech, zvláště v Plzni. Na počátku 19. století vznikají první půjčovny českých knih a půjčovny hudebnin. Kniha zachycuje vývoj knihovnictví v Čechách do roku 1848.
Úryvek, jehož překlad tvoří druhou část bibliofilie, vydané na památku 5. bibliofilského večera 2. 11. 1929, pochází z dvousvazkové knihy "Beobachtungen in und über Prag, von einem reisenden Ausländer". Publikace vyšla r. 1787 v Praze u knihkupce a nakladatele Volfganga Gerleho. Její název naznačuje, že autorem by měl být cizinec, ve skutečnosti však obsah knihy napovídá, že spisovatel v Praze dlouho žil a poměrně důkladně její tehdejší atmosféru poznal. V 10. kapitole prvního svazku na stranách 108-137 střízlivě vykresluje prostředí knihy v době, kdy již pominula překotná vlna josefinských reforem.