Na základě archivního materiálu, smlouvy Andrey Lanzaniho s hrabětem Kounicem o provedení maleb s přiloženým náčrtkem s rozměry a tvary malířských polí rekonstruuje předložený text v první části průběh malířských prací na zámku ve Slavkově u Brna, jejich dataci a pohyb malíře mezi Slavkovem a Vídní. Hlavní pozornost se však soustřeďuje na ikonografickou interpretaci celého cyklu Lanzaniho nástěnných maleb. Text se staví proti dosavadní interpretaci maleb Mariny Dell 'Omo jako cyklu s hlubšími významy morálními a mravně naučnými, odvozenými z Boěthiova spisu De consolatione philosophiae. Naopak nově interpretuje malby v souvislosti se svatbou hraběte Kounice a se sochařskou výzdobou zahrad od Giovanniho Giulianiho a nedochovanou malířskou výzdobou zahradního pavilonu jako cyklu maleb oslavujících témata milostná: alegorii ženské krásy, ukazující moc lásky, společně se Štěstěnou v lásce úzce spojené s chodem přírody a cykličností, které se objevují v severní polovině křídla zámku. Podařilo se rovněž nově zpřístupnit archiválii, která dokládá jako literární vzor použitý malířem pro výzdobu zahradního „Casina“ báseň Ercola Udineho Avenimenti amorosi di Psiche. Tento Lanzaniho rukopis přináší podrobný popis námětů maleb zahradního pavilonu a nově tak ukazuje na existenci jednotné ideové koncepce malířské a sochařské výzdoby zahrad slavkovského zámku s tématem Amora a Psyche. Z tohoto důvodu vnímáme slavkovský zámek a jeho výzdobu z přelomu 17. a 18. století jako moravské venkovské sídlo hraběte Kounice spíše než jako reprezentativní rezidenci. Tato stavba naplňovala svým výzdobným programem tradiční teorii, vyzdvihující decorum pro vztah funkce a výzdoby stavby podle starších traktátů, připouštějící pro vily a letní sídla „tutte le seduzioni della leggiadria e del diletto“. Článek rovněž přináší dvě objevené kresby z Biblioteca Ambrosiana z Milána, které sloužily jako přípravné kresby ke slavkovským malbám. and Based on archival material - the contract between Andrea Lanzani and Count Kounic for the execution of a series of paintings and the appended sketches with the dimensions and shapes of the areas to be painted on - the first part of this text reconstructs the course of the painting work done at Slavkov Castle, dates it and describes the painter’s travels between Slavkov and Vienna. Attention centres mostly, however, on the monographic interpretation of the entire cycle of Lanzani’s murals. The text contravenes previous interpretations of the Marina Dell’Omo paintings as a cycle of profound moral and didactic significance derived from Boethius’ De Consolatione Philosophiae. In contrast, it reinterprets the paintings in the context of the sculptural ornamentation of the gardens by Giovanni Giulani and the painted decorations (which have not been preserved) of the garden pavilion as a cycle of paintings celebrating themes of love: an allegory of female beauty, showcasing the power of love along with Fortuna in love bound tightly with the course of nature and its cyclical character, which is to be found in the northern half of the castle wing. At the same time, archival material has newly been made accessible which documents that the literary source used by the painter for the decoration of the garden’s ‘casino’ was the poem ‘Avenimenti amorosi di Psiche’ by Ercole Udine. Lanzani’s manuscript provides a detailed description of the subject matter of the paintings for the garden pavilion and thus points to the existence of a unified conception connecting the paintings and sculptures adorning the gardens of Slavkov Castle on the theme of Amor and Psyche. For this reason, we perceive Slavkov Castle and its decorations from the turn of the 17th and 18th centuries as the Moravian country residence of Count Kounic rather than as his representative palace. This building, with its ornamental programme, was a fulfilment of traditional theory, highlighting decorum in the relationship between the structure’s function and its ornamentation according to older treatises, allowing ‘tutte le seduzioni della leggiadria e del diletto’ for villas and summer residences. In addition, the article furnishes two drawings discovered at the Biblioteca Ambrosiana in Milan which served as preparatory sketches for the Slavkov paintings.
Cílem studie bylo ověření kvality českého překladu Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke’s Cognitive Examination, ACE). ACE je neuropsychologickou screeningovou testovou baterií, která slouží k zachycení demence a napomáhá k odlišení mezi demencí při Alzheimerově nemoci a frontotemporální demencí. Výzkumný soubor byl tvořen 60 pacienty s diagnostikovanou pravděpodobnou demencí Alzheimerova typu dle DSM IV a NINCDS-ADRDA kritérií. Všichni pacienti prošli vstupním neurologickým, základními biochemickými a morfologickými vyšetřeními. Administrovány byly též psychologické testy a škály, včetně ACE. Nejvýraznější kognitivní deficity v ACE byly zaznamenány v subtestech paměti a verbální fluence. Statistickým zpracováním byla zjištěna dobrá senzitivita českého překladu ACE testu: cut-off skór 88 vykazoval 100 senzitivitu a cut-off skór 83 vykazoval 96 senzitivitu pro zachycení demence. Položková reliabilita testu, hodnocená pomocí Cronbachova koeficientu alfa, dosahovala hodnoty 0,8. Lze konstatovat, že český překlad Addenbrookského kognitivního testu se jeví nejen jako nový užitečný test pro zhodnocení kognitivních deficitů, ale je i dostatečně kvalitním a senzitivním testem pro zachycení demence.