Uzavřený čtyřkřídlý blok s osmibokými nárožními věžicemi, místo vnitřního dvora velká síň. Zámek postaven v letech 1545-1546 podle sasko-slezských vzorů, dokončen před 1563. Zachována jsou renesanční ostění portálů s intarzovanými dveřmi. and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.
Medaile s portréty Jiřího Hohenzolerna a jeho manželky Hedviky Minsterberské. Jiří Hohenzollern koupil krnovské panství v roce 1522., Chamonikola 1999# (Opavsko) č. 161., and Jedna z prvních portrétních medailí ražených v českých zemích.
Portál v průčelí kostela, před 1200, v čechách ojedinělý, zachovaný (jeden sloup doplněn koncem 19. století), členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou.AČK: Z antického tvarosloví přecházejí do č. um. dekorativní motivy (akanty, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná) - prvořadý příklad variant korintských sloupků portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru. JB: motiv se poprvé objevuje ve 2. století, byl populární do 6. století (Ravena), patrně má hlubší smysl - evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor portálu., Svoboda 1978#, 104., and Bažant 2003#, s. 53.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu