Edikulový portál s kruhovým záklenkem, v jehož profilaci je svazek omotávaný stuhou. Po stranách pilastry s kandelábrovým ornamentem lemované na vnější straně pletencem. na zalameném kladí nad pilastry vázy, ve vlysu mezi nimi dva gryfové nesou chybějící nápisovou desku. Portál byl na nynější místo druhotně vsazen., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 56, obr. s. 144., and Po formální stránce je portál součástí skupiny obdobně koncipovaných portálů z té doby na Olomoucku (Litovel, Langův dům; Olomouc, fragment z Komenia aj.)
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.
Kodex, Horatius Flaccus, Opera, na titulní straně celostranný obraz s postavou malíře, malujícího hlavu a dále monstrum s lidskou hlavou, koňským trupem, křídly a rybím ocasem. Knihy ód a listů oddělují malované iniciály., Kotalík 1982#, s. 83, č. k. 52., and Kodex získal Karel Egon z Fürstenberka v Itálii. Kromě tohoto rukopisu měl ve své sbírce i jeho další tři rukopisy a 200 tisků jeho básní. Titulní obraz ilustruje první verše Horáciova listu Pisonům o umění básnickém.
U stropu byl podél celé místnosti vlys s rozvilinovým ornamentem, do něhož byli zakomponováni groteskní muži (Tritóni) a ženy (Néreovny). Z vlysu visí festony z vinných a vavřinových listů s vinnými hrozny. and Hrubý 2003#, 79.
Pár zlatých náušnic zdobených technikou filigránu., Kotalík 1982#, 70, č. k. 24., and Archologický nález z lokality Želénky u Duchcova (Teplice), mohylový hrob ženy. Pokračování tradice antických šperků. Pár zlatých hrozníčkových náušnic byl nalezen v hrobě kněžny v Želénkách. Na Moravě, ve Starém Městě u Uherského Hradiště byly nalezeny další podobné filigránové šperky. Tento typ velkomoravských náušnic tvůrčím způsobem pokračuje v tradici pozdně antických šperků. Není vyloučeno, že náušnice byly do Čech importovány z Moravy.
Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu