Nástropní malba. V obdélné štukovém rámu figurální scéna na břehu řeky. V rákosí se ukrývá Satyr, pozoruje muže s plnovousem, který drží v náručí nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Figurální výjev ve štukovém rámu: vlevo dva satyrové, jeden z nich nese na ramenou nahou ženu. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. V oválném štukovém rámu krajina se stromem a oblaky, v oblacích orel unášející chlapce. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Nástropní malba. Ve štukovém rámu scéna v krajině s částí architektury. V popředí uprostřed stojící nahá ženská figura, u její pravé nohy dva putti, po její levici klečí muž ve zbroji, na zemi leží helma a meč. and Audyová 2005#, 17-19, 52-75; Togner 2010#, 64-66.
Vstupní portál s medailony s reliéfními bustami. Dům je z let 1510-1512, na dvoře otevřená lodžie přestavěná koncem 16. století. and Poche 1977#, s. 417.
Šatní spona. and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv.
Edikulový portál s pravoúhlým ostěním. V pilastrech po stranách kandelábrová ornamentika přerušená štítky s monogramem kameníka (MB). V nadpraží dva gryfové a mezi nimi polopostava měšťana s nápisem "Skrzitek" a štítkem s krejčovskými nůžkami. V zalomeném kladí nad pilastry postavy ženy (nalevo) a muže (napravo), uprostřed pernštejnský znak a znak města lemují nápisovou desku nesenou andělem. V římse rozvilina. Portál byl do podloubí osazen druhotně., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 65, obr. s. 152., and Portál je součástí série vytvořené ve čtyřicátých letech místními kameníky jako ohlas portálů Stanislava Thurza, Jana z Pernštejna a portálů v Olomouci a Prostějově.