Nejstarší dochovaná pečeť českého panovníka. Panovník je tu vyobrazen se svatozáří jako kníže v brnění s kopím a štítem trůnící na faldistoriu, přičemž připojený latinský nápis hlásá "PAX SCI WAZEZLAI IN MANUS DUCIS VLADIZLAUS". and Světecký kult i politická propaganda se v umění českých zemí objevuje ve stejné době jako v okolní Evropě, přemyslovští vládci začínají již od 11. století systematicky podporovat kult sv. Václava a hlavním nástrojem propagace světce a jeho země se stávají mincovní ražby. Na mincích ražených Přemyslovci je sv. Václav jednoznačnou dominantou a rozvinul se tu bohatý ikonografický program sloužící oslavě světce a politické propagandě.Sv. Václav jako věčný panovník nadřazený skutečnému českému vladaři se poprvé objevuje zcela jednoznačně na knížecí pečeti Vladislava II., který je vyobrazen se svatozáří jako kníže v brnění s kopím a štítem trůnící na faldistoriu. Na královské pečeti téhož panovníka z roku 1169 je obdobné zobrazení, ale s aktualizovaným nápisem "PAX REGIS WLADISLAI IN MANUS SANCTI WENCEZLAI". Později se tato idea bude často opakovat v ustáleném spojení: "mír (rozuměj: vláda) knížete X v rukou svatého Václava". Ve středověké Evropě byl panovník zpravidla zástupcem Krista, v českém království byl zástupcem sv. Václava, jenž byl tedy v centru státního kultu.
Dvě germánské šatní spony., Vlastivěda 1963#, I/1, 77., and Spínadla původně sloužila k upevnění římské tógy (fibula), mnohem více se však uplatnila v klimaticky drsnějších oblastech římské říše. Oděvní spony patří mezi velmi časté provinční archeologické nálezy ze starší doby římské. Vyráběli se z bronzu, stříbra, méně často ze zlata, v severních římských provincích za Alpami, to byly místní výrobky. Tvarem se lišily podle místních zvyklostí (jiný tvar měly spony germánské a jiný např. spony z Pannonie), způsobu upevnění na oděv. Germáni se na území Čech usazovali ve starším římském období (kultura dobřichovská).
bronzová liturgická nádoba na mytí rukou z Hradce Králové, má podobu lva se dvěma hlavami, vpředu orlí, vzadu lví, po stranách dva lidské maskarony. Držadlo v podobě vzepjaté figury rytíře, který je z jedné strany ohrožován lvem a z druhé pitvorným mužem., Kotalík 1982#, 79, č. 40., and Antická inspirace ze světa fantastických zvířat, zde přetvořena do křesťanského symbolu zápasu křesťanského člověka s hlubinami hříchu.
Honosná naběračka se závěsným kruhem, připojeným kováním s hlavou mainady., Sakař, Kurz 1973#, 33, obr. 16., and Archeologický nález z kostrového hrobu z lokality Řepov (Mladá Boleslav). Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Naběračka byla vyrobena některou z dílen ve střední Itálii za vlády císaře Tiberia.
Soudkovité bronzové vědro s držadlem., Sakař, Kurz 1973#, 35., and Archeologický nález z lokality Řepov (Mladá Boleslav). Doklad antických importů na území Čech, osídleném od 1. století př. Kr. Germány. Bronzové nádoby patrně získali jako kořist z keltských oppid. Vědro (typ östlandský) bylo vyrobeno v některé kovotepecké dílně na území římské říše.
Stříbrná mince s ražbou. Na lícové straně busta panovníka z profilu, v pravici drží kříž, na rubu panovník na trůně, má vztyčenou pravici (zvýrazněn ukazovák), v levici drží misku., Kotalík 1982#, 77, č. 33., Bažant 2000#, 57, 28, 29., and V případě zobrazení trůnícího panovníka na denáru Bořivoje II. se jedná o kombinaci dvou antických motivů, které však v antice nikdy nemoly být zobrazeny současně. Antický římský císař mohl buď řečnit ((vztyčený ukazovák), nebo provádět rituální úlitbu (levice s miskou).
Stříbrná mince s ražbou. Na líci antická hlava z profilu, ve vlasech byzantský diadém., Kotalík 1982#, 77, č. 34., and Na českých denárech bývá na líci motiv hlavy byzantského císaře, na rubu pak scény z mýtu o Herkulovi - zápasí s Hydrou. V křesťanské ikonografii byl tento antický hrdina symbolem ctnosti. Přeneseně vítězství ctnosti v zápase dobra se zlem, křesťanská ctnost českého vladaře.
Dlaždice s motivy fantastických zvířat a motivem panovníka s korunou na hlavě a nápisem Nero., Bažant 2003#, 43-44., and Dlaždice byly v kostele sv. Vavřince pokládány na směs hlíny a úlomků opuky nashromážděných při výrobě kvádříků, byly tedy současné se stavbou kostela. Řada dalších dochovaných dlaždic byla nalezena na místech souvisejících s Vratislavem - v basilice sv. Vavřince na Vyšehradě, v klášterních kostelech na Sázavě, v Hradišti u Olomouce a na Ostrově u Davle a dále v kostelech ve Starém Plzenci, ve sv. Vavřinci v Plzni, v Žatci a na dalších místech. Nejkvalitnější a nejbližší antické ornamentice jsou nejstarší typy. Ikonografie dlaždic Vratislavovy doby je okázale antická, najdeme tu pro tuto stylovou normu typickou rostlinnou ornamentiku i ikonografii, jako je gryf a sfinga. Sfinga, která tu není uvedena, naznačuje kontakty se severní Itálii, kde se se sfingou často setkáváme právě od 11. století.. Nejzajímavějším ikonografickým rysem na těchto ornamentálních dlaždicích je zobrazení císaře Nera s nápisem zrcadlově obráceným, žezlo nebo kopí drží v levici, pravice (s ostrým předmětem ?) opakuje typicky antické konverzační gesto, koruna má tvar dobové císařské koruny. Dlaždice s touto ikonografií byly nalezeny pouze v knížecích sídlech - v bazilice sv. Vavřince na Vyšehradě, na hradě v Žatci a v Plzni a v kostelíku v Dolních Chabrech - a v Sázavském klášteře.
Zlatý flakón v podobě amfory, víčko s motivem ptáčka, na těle nádobky akantové rozviliny a ležící lev., Sakař 1956#, 52n., Chadraba 1984#, sv. I/1, 1, 27, 31., and Archeologický nález z okolí Roudnice nad Labem. Doklad o importu luxusních antických předmětů na naše území. Jemná granulace by hovořila pro helénistické dílo pontského původu. Někteří badatelé však soudí, že se jedná o falsum (Bouzek, Břeň). Kosmetické lahvičky na různé parfémy se v antice vyráběly převážně ze skla nebo keramiky, tento flakón byl šperkem nošeným na krku jako závěsek.