Nárožní pětipodlažní nájemní dům, na nárožích ve druhém patře mezi zdvojenými okny stojící ženská postava v antické drapérii, na hlavě koš z akantových listů ukončený motivem vejcovce (sloupová hlavice) - imituje řeckou karyatidu., Szentpétery 1998, s. 43, and Ve druhé polovině 19. století se karytidy často objevují na fasádách eklektických staveb po celé Evropě, ve Vídni například na budově parlamentu a na palácích na Ringstrasse. Ženské postavy ve funkci sloupových opěrných článků, karyatidy, se poprvé objevily v antickém Řecku a pozdější Evropa je znala především z výzdoby Erechtheionu v Athénách. Jednu z nich přivezl roku 1806 Lord Elgin do Londýna.
Pětipodlažní nárožní budova, v 1. 4. a 5. podlaží s plastickou výzdobou. Na nároží do Apáczai Csere a Szende Pál utca portály s obloukovým zakončením, ve cviklech po obou stranách okřídlená postava chlapce. Nad nimi, ve třetím patře, po obou stranách oken s edikulou, sochy žen oblečené v chitonu a himatiu. První zleva žena opírající se o žezlo (Juno), žena s diadémem na hlavě držící v levé ruce sovu a v pravé kopí (Minerva), ve čtvrtém patře kandelábrové motivy v obdélných polích po stranách zdvojených oken, nahoře jsou ukončené mendrem, pod římsou ovocný feston běžící po celém obvodu stavby. V průčelí do Szende Pál utca tři stejně řešené portály s obloukovitým zakončením, balkony a edikulová okna s ženskými postavami ve třetím patře; zleva žena, levou ruku zdviženou (asi zde chybí váhy), pravá se opírá o meč (Spravedlnost); žena, v levé ruce drží přeslici (pilná Práce); žena, drží si lem drapérie, u pravé nohy má orla (Svoboda); žena, oběma rukama odvíjí svitek (Pověst). Další dvě postavy se nedochovaly. and Postavy chlapců s křídly představují genie; ženské postavy jsou personifikacemi občanských ctností: Skromnosti, Intelektu, Spravedlnosti, Píle, Svobody a dobré Pověsti.
Čtyřpodlažní nájemní dům, v průčelí v 1. a 2. patře balkon, v úrovni 2. patra místo sloupů rámujících okenní otvor, dvě ženské postavy - karyatidy korintského typu, obě drží v ruce svěšené podél těla květinový věnec. and Karyatida je opěrný sloup v podobě ženské postavy. Nejznámější jsou karyatidy z athénského Erechtheia, kterých se tyto poměrně těsně drží. Je to velmi častý motiv užívaný v architektuře antické, později od renesance také v architektuře středoevropské, ale i jako dekorativní motiv na nábytku. V 19. století velmi častý zdobný prvek portálů a edikul. Také v tomto případě karyatidy nemají tektonickou funkci, jedná se pouze o dekorativní prvek uplatněný na fasádě, květinový věnec zde může naznačovat zobrazení bohyně Flory.
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy štíhlé polosloupy na soklech. Pilíře a polosloupy mají společné korintské hlavice, na nichž spočívá zalamované hladké kladí. Předsunuté části nad hlavicemi jsou vybrané, jakoby v jejich zrcadlech pokračovalo vyžlabení pilastrů. Nad kladím je profilovaná zalomená římsa, nad níž je stejně profilovaný trojúhelníkový štít s hladkým tympanonem., Šamánková 1961#, 24., Poche 1977#, s. 37., and Edikulový portál vykazuje stejné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Edikulový portál s korintskými dvoupatrovými pilastry s ornamentální výzdobou, dole kanelura s píštalami (nahoře i dole), nahoře pletenec. Původně na průčelí domu č.p. 55 na náměstí v Lošticích (okres Olomouc). V ostění archivolty portálu kazety s rozetami, ve vrcholu volutový klenák. Zalamované kladí zdobí ornamentální vlys. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 91, obr. s. 174.
Čtyřpatrová nárožní budova směřující do náměstí, v rohovém průčelí nad vchodem v nikách dvě plastiky, vlevo stojící postava muže s kyjem (Herkules), vpravo nahá mladá žena, v pravé ruce drží skloněnou palmovou ratolest, levá ruka spočívá na ňadru (Plodnost, nebo Čistota). and Obě plastiky se inspirují antikou, postava muže představuje Herkula, postava nahé ženy s palmovou ratolestí a rukou spočívající na ňadru je patrně personifikací plodnosti nebo čistoty
Edikulový portál s kruhovým záklenkem s profilovaným ostěním. Edikulu tvoří pilastry na soklu s vyžlabenými těly, před něž jsou vloženy baňkovité polosloupy na soklech s korintskými hlavicemi. Na nich spočívá zalamované hladké kladí. Nad kladím je pravoúhlý zalamovaný nástavec, po stranách jakoby pokračují vyžlabené pilastry, před něž jsou představeny sochy rytířů. Uprostřed nástavce kruhový tympanon vyplněný rozvilinami se znakem Šebestiána Veitmila a Anny z Althofu. V obou cviklech okřídlená postava s troubou, Fama. Nad nástavcem je zalamovaná římsa, po stranách zalomená dvakrát, jakoby tam pokračoval polosloup., Šamánková 1961#, 24., and Edikulový portál vykazuje obdobné znaky jako edikulové portály v Jáchymově, jenž byl založen roku 1516. Objevují se zde ve 20. letech a jejich tradice pokračuje až do 40. let 16. století. Vyznačují se goticky útlými sloupky a kladím bez architrávu. Tyto portály byly patrně inspirovány saskou renesancí.
Řadový nájemní dům. Na fasádě průčelí, ve třetím podlaží na římse vedle oken nad vchodem dvě alegorické postavy: vlevo muž s paletou a štětcem (Malířství), vravo žena s malou soškou v pravici (Sochařství). and Personifikace umění jsou zobrazeny zcela v duchu současné umělecké formy jako tehdy módní typy muže a ženy, ale jsou polonahé a oděné antikizující draperií. Umístěním postav na římsu průčelí nájemního domu se jeho obyvatelé hlásí k tradičním kulturním hodnotám.
Na průčelní fasádě prvního patra v nadokenních obloucích vysoký reliéf šesti portrétních hlav, mužů a žen. Muž s plnovousem, žena, muž s plnovousem (typ Seneca), žena, mladík. Pouze některé z nich jsou rozpoznatelné portréty antických filosofů.
Tři řadové nájemní domy, na fasádě se opakuje stejná plastická výzdoba. Stojící ženská postava s atributy úrody - srp, obilí. Nad portálem dvojice uren s reliéfem - mladík doprovázený psem, nahá dívka pozdvihující na zádech drapérii, u jejích nohou kočka. and Stejný návrh budov jako v Keleti Károly utca dokládá, že se jedná o sériový návrh městské zástavby s antikizujícími motivy. Urna s figurálním reliéfem je inspirována řeckými vázovými malbami nebo reliéfními stélami (mladík doprovázený psem, kolem 440 př. Kr.).