Zámek má pouze dvě dvoupatrová křídla, západní vzniklo ve čtyřicátých letech 16. století. V patře jsou na krakorcích arkády s toskánskými sloupy s baňatým dříkem, sloupy spočívají na průběžném parapetu, pod nimi jsou hranolové pilířky, které jsou také uprostřed arkád. Po polovině století bylo přistavěno jižní křídlo. and Chamonikola 1999#, č. 32, obr. s. 154.
Ostění okna je zdobeno pletencem rozetami. Edikula okna spočívá na římse s pletencem, jež je pod pilastry zalomena, takže tvoří mohutné konzoly. Na konzolách jsou korintské kanelované pilastry. V hlavicích pilastrů jsou místo krajních listů rohy hojnosti. Na pilastrech je položen dvoudílný bohatě profilovaný architráv, ve vlysu je nápis PRAGA CAPUT REGNI. Nad kladím je římsa, na níž je bohatě profilovaný kruhový tympanon s vloženým reliéfním znakem Starého města. V roce 1731 byla připojena postranní okna s gotizujícími nástavci. and Okno vzniklo po spojení Starého a Nového města pražského roku roku 1518, radnice byla tehdy rekonstruována a kolem 1520 vzniklo okno s nápisem PRAGA CAPUT REGNI. Politický charakter výzdoby okna podtrhuje nejen nápis, ale i formální vazba na architektonickou plastiku jagelonského Pražského hradu. Edikula je variací okna Vladislavského sálu, kde na severní straně najdeme obdobné pilastry s konzolami i nápis ve vlysu. Kruhový tympanon má obdobu na vstupním portálu do Staré sněmovny a na bočním portálu do bazilky sv. Jiří, jež byl rovněž spjat s panovníkem. Okno navazuje na výzdobu přízemního okna vedle hlavního vchodu do radnice z konce 15. století, kde je znak Starého města, znak Českého království a monogram Vladislava Jagelonského (W). Nápis je v tzv. raně humanistické kapitále, jež se vyznačuje vědomě nekasickými rysy (epsilon "E", "N" a "I" s prohnutím středu dříku ve tvaru polovičního nodu, gauda písmene "G" se stáčí dovnitř, atd.). Vědomě retrospektivní, gotickým prvkem je rovněž přesekávané rámování nápisu.
Uzavřený čtyřkřídlý blok s osmibokými nárožními věžicemi, místo vnitřního dvora velká síň. Zámek postaven v letech 1545-1546 podle sasko-slezských vzorů, dokončen před 1563. Zachována jsou renesanční ostění portálů s intarzovanými dveřmi. and Architektonický typ obranného kastelu pravoúhlého půdorysu s rohovými věžemi byl v antickém římské říši rozšířený zejména v provinciích. V poantické Evropě se objevil již ve středověku, v českých zemích je v 16. století doložen kromě ve Vrchlabí v Kostelci nad Černými lesy, Nelahozevsi, na Dívčím Hradě a Kaceřově.