Kamenný náhrobek Viléma z Ilburka s vysokým figurálním reliéfem. Zesnulý ve zbroji stojí, pravici na meči, v levici drží nápisovou pásku, u nohou štítonoš., Homolka 1985#, obr. na s. 216., and Jeden z prvních sochařských portrétů v renesančním umění českých zemí.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti. Reliéf je nepatrně obměněnou variací na náhrobek Viléma z Pernštejna v témže kostele., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Nad kolčím štítem s erbem zesnulého, nad nímž je kandelábrový oblouk nesený dvěma nahými okřídlenými putti., Hrubý 2003#, 128-130., and Styl reliéfu souvisí se sochařskou výzdobou portálu zámku v Pardubicích.
Zesnulý je zobrazen vleže. Na sobě má antikizující zbroj a kulatý antický římský štít, vedle něj sedí spící genius s uvadlou ratolestí v ruce., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 286, obr. s. 383., and Zesnulý je zbrojí a a géniem smrti připodobněn k antickému Římanovi patrně v souvislosti o humanistické fikci o založení Olomouce Juliem Caesarem a Moravanech jako potomcích Markomanů.
Zesnulý v rytířské zbroji, fyziognomie výrazně individualizována, ačkoliv reliéf vznikl 16 let po smrti zobrazeného., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 274., and První náhrobní reliéf s individualizovabnou fyziognomií.
Náhrobek rodiny Riedel - Horstentreuovy. Na kamenném soklu, opatřeném patkou a korunní římsou, je na přední straně nápis se jménem rodiny. Na tomto podstavci je umístěna socha mladé ženy, možná antické bohyně, zobrazena v mírně podživotní velikosti stojící v kontra postu. Postava je oděna do zřasených vícedílných šatů. Levou ruku má pozvednutou. Ruka je v zápěstí ulomena a chybí, takže nevíme, zda-li něco držela nebo vyjadřovala nějaké gesto. Pravá ruka, držící knihu, je rovněž ulomena, je volně položena vedle sochy. Po pravé straně je umístěna stojící tyč, která je ve vrcholu ulomená, takže nevíme čeho násadou byla. Před pravou nohou postavy je umístěn kamenný blok zpracovaný jako přírodní kámen. Památka se dochovala v poškozeném stavu, levá ruka je v zápěstí ulomena a ztracena. Pravá ruka je ulomená, zachovala se a leží u nohou sochy. Hůl - násada je zlomen a ztracena. Socha je pokryta nestejnoměrnou vrstvou nečistot a řasou. Z dochovaného stavu není možné určit, koho postava zobrazuje. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 34
Náhrobek rodiny Weeberovy. Popis: Hrobní místo je oploceno kovaným plůtkem. Plocha je zakryta kamennými deskami. Desky, které zakrývají hrob jsou ozdobeny nízkými reliéfy. Celý hrob je orámován rostlinným dekorativním motivem, desky jsou ozdobeny motivem přesýpacích hodin, dvěma helmami s rostlinnými ratolestmi a božím okem v egyptském stylu. Náhrobek je pojat jako portál v antikizujícím stylu, do jehož vstupu je umístěna nápisová deska. Po stranách desky jsou dva kanelované sloupy, opatřené hlavicemi, nesoucí masivní trojstupňový překlad. Horní polovina desky je zpracována jako nízký reliéf, na němž jsou zobrazeny dvě nahé mužské postavy, mezi kterými stojí urna, ze které vyrůstá strom. postavy drží rostlinou girlandu. Na urně je nápis se jménem rodiny. Pod reliéfem se nacházejí nápisy se jmény a daty zesnulých. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 37
Na svrchní straně tumby je zobrazen zenulý ve zbroji, v rozích jsou erbovní štítky. Fyziognomie je silně individualizována. Na bocích tumby okřídlení putti s kartušemi a znaky, kteří jsou velice podobní obdobnému motivu na zámeckém portálu. and Hrubý 2003#, 122.
Na náhrobní desce ležící ženská postava se čtyřmi erby v rozích. Na nástavci uprostřed groteskní dekorace (žena se závojem s uzly po stranách, košík s ovocem), po stranách hlavy satyrů. and Hlobil, Perůtka 1999#, č. 256, obr. s. 372.