Staročeské veršované exemplum o lišce, která se stala obětí vlastní vychytralosti, když chtěla potrestat džbán tím, že ho ponořila do vody, ale ten ji svou vahou stáhl a utopil.
Kresba olůvkem (190x300mm). Návrh dvou alegorických sousoší - postava ženy s úlem, částečně pokryta včelami, dvojice žen s rohem hojnosti., Togner 2003#, 69-79., and Ze souboru kresebných návrhů na výzdobu zahrady a sala terreny v Kroměříži od A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou jeho autorskými díly. V tomto případě jde patrně o kopii jeho návrhu.
Zesnulý je zobrazen vleže. Na sobě má antikizující zbroj a kulatý antický římský štít, vedle něj sedí spící genius s uvadlou ratolestí v ruce., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 286, obr. s. 383., and Zesnulý je zbrojí a a géniem smrti připodobněn k antickému Římanovi patrně v souvislosti o humanistické fikci o založení Olomouce Juliem Caesarem a Moravanech jako potomcích Markomanů.
Zesnulý v rytířské zbroji, fyziognomie výrazně individualizována, ačkoliv reliéf vznikl 16 let po smrti zobrazeného., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 259, obr. s. 274., and První náhrobní reliéf s individualizovabnou fyziognomií.
Portál se sloupovou edikulou, korintské sloupy jsou baňaté, dolní část tvoří koule a válcová část s kanelami. Na dříku sloupu je bohatá výzdoba tvořená volně visícími vegetabilními motivy a vojenskými trofejemi. Na zalamovaném kladí bohatá reliéfní výzdoba, nad kladím bohatě profilovaná římsa. Pozadí edikuly tvoří dva vodorovné ornamentální pásy vně sloup s kandelábrovou ornamentikou a ornamentální pás v nadpraží, uprostřed s destičkou s nápisem 1564. Střední část je konvexně prohnutá, na zešikmených stranách rozety spojené stuhou, archivolta portálu s profilovaným ostěním, na vrcholu voluta s listem, v podhledu kazety s rozetami. Na portále je datum 1564, které se však vztahuje na dvouramenné schodiště s lodžií. Portál vznikl v souvislosti s přestavbou radnice v roce 1526., Hlobil, Perůtka 1999#, č. 110, obr. s. 196., and Patrně dílo italského kameník z Lombardie. Analogie: Prostějov, portál staré radnoce; Vídeň, portál kostela sv. Salvátora (1520-1530); Pardubice, portál zámku; Doubravník, portál kostela
V 1. patře bočního štítu budovy je v klasicistní nice umístěna alegorická socha v životní velikosti zobrazující ženu v kontra postu, oděnou do volné splývavé drapérie. V pozvednuté pravé ruce drží květinový věneček. Levou rukou u těla přidržuje šaty a další atribut. Není vyloučeno, že socha představuje Flóru. Přepsat podle sebe. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 16
Sochařská výzdoba budovy Grandeho hudební školy (dnes nájemní dům). Popis: Výzdobu je možno popsat po menších celcích. Jedná se o portrétní bystu Ludwiga von Beethovena v nadpraží vstupního portálu. V nice v prvním patře je umístěna alegorická socha hudby, která může představovat Apollóna, Orfea, jedno ze sedmera svobodných umění aj. Polooděná mužská postava, životní velikosti v kontra postu s rozevlátou drapérií, drží v levé ruce lyru opřenou o předloktí. Pohled směřuje, přes pravou ruku s kynoucím gestem, směrem dolů doprava k divákovy, který přichází z centra města.65] Hlava je bezvousá, s kratšími kudrnatými vlasy. Fasáda budovy je dále zdobena reliéfy s motivy hudebních nástrojů. Nad druhým patrem se nachází na fasádě vypouklé zrcadlo, v barokizujícím rámu, ozdobeném rostlinnými motivy s uvedeným letopočtem. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 42
Náhrobek rodiny Riedel - Horstentreuovy. Na kamenném soklu, opatřeném patkou a korunní římsou, je na přední straně nápis se jménem rodiny. Na tomto podstavci je umístěna socha mladé ženy, možná antické bohyně, zobrazena v mírně podživotní velikosti stojící v kontra postu. Postava je oděna do zřasených vícedílných šatů. Levou ruku má pozvednutou. Ruka je v zápěstí ulomena a chybí, takže nevíme, zda-li něco držela nebo vyjadřovala nějaké gesto. Pravá ruka, držící knihu, je rovněž ulomena, je volně položena vedle sochy. Po pravé straně je umístěna stojící tyč, která je ve vrcholu ulomená, takže nevíme čeho násadou byla. Před pravou nohou postavy je umístěn kamenný blok zpracovaný jako přírodní kámen. Památka se dochovala v poškozeném stavu, levá ruka je v zápěstí ulomena a ztracena. Pravá ruka je ulomená, zachovala se a leží u nohou sochy. Hůl - násada je zlomen a ztracena. Socha je pokryta nestejnoměrnou vrstvou nečistot a řasou. Z dochovaného stavu není možné určit, koho postava zobrazuje. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 34
Náhrobek rodiny Pořické. Na kamenném podstavci, do nějž je zasazena mramorová deska nesoucí nápis "rodina Pořická", stojí plastika ženy. Postava je bosá, oděna do volných splývavých šatů. Postoj je statický a klidný. Ruce jsou volně přeloženy na břiše, v levé ruce drží věnec růží. Na hlavě má pokrývku hlavy s malým křížkem v předu na lemu, klidný výraz tváře, oči mírně sklopeny. Náhrobek je ozdoben po stranách, dvěmi lucernami. Pozadí celého náhrobku tvoří jakoby přírodně tvarovaný kamenný monolit. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 23
Náhrobek rodiny Weeberovy. Popis: Hrobní místo je oploceno kovaným plůtkem. Plocha je zakryta kamennými deskami. Desky, které zakrývají hrob jsou ozdobeny nízkými reliéfy. Celý hrob je orámován rostlinným dekorativním motivem, desky jsou ozdobeny motivem přesýpacích hodin, dvěma helmami s rostlinnými ratolestmi a božím okem v egyptském stylu. Náhrobek je pojat jako portál v antikizujícím stylu, do jehož vstupu je umístěna nápisová deska. Po stranách desky jsou dva kanelované sloupy, opatřené hlavicemi, nesoucí masivní trojstupňový překlad. Horní polovina desky je zpracována jako nízký reliéf, na němž jsou zobrazeny dvě nahé mužské postavy, mezi kterými stojí urna, ze které vyrůstá strom. postavy drží rostlinou girlandu. Na urně je nápis se jménem rodiny. Pod reliéfem se nacházejí nápisy se jmény a daty zesnulých. and Tomáš Skalík, Sochařské dílo v Opavě mezi lety 1800 - 2000 (Bakalářská práce, Slezská univerzita v Opavě), č. 37