Portál v průčelí kostela, jsou zachovány architektonické články: členité archivolty s bohatou figurální sochařskou výzdobou (pouze jeden sloup byl doplněn koncem 19. století)., Svoboda 1978#, 104., Bažant 2000#, 52-54., and Z antického tvarosloví přecházejí do českého umění dekorativní motivy (akant, meandry; jako celek též korintská hlavice, různě modifikovaná). Prvořadým příkladem variant korintských sloupků je portál ze Záboří. Rostlinné motivy jakoby rozčeřené větrem, který je rozvinul do prostoru ( Svoboda 1978, 104). Motiv se poprvé objevuje ve 2. st. po Kr., byl populární až do 6. století (Ravenna). Zdánlivě dekorativní hříčka má patrně hlubší smysl, evokuje živou rostlinu, která se kolébá ve větru. Horizontálně rozevláté korintské hlavice vyvazují akant z jeho vertikality, a tedy i tektonické funkce, listy navozují dojem, že rostlina stále žije. Antický motiv byl znovu oživen až v karolínské epoše. Oživení antického motivu v 11.-12. století dokládají hlavice (celkem 21), většinou ze Svaté země, kde zdobily rotundu Božího hrobu v Jeruzalémě, ale také z Itálie a Francie, odkud patrně pocházel autor tohoto portálu
Na nádvorní fasádě budovy doložena existence iluzivní malované šachovnice, jejíž autentičnost dokazuje malba v tzv. Zelené světnici, kde je takto vyzdobena i vnější fasáda. Malba dokazuje, že tehdejší publikum tento způsob dekorace považovalo za něco nového a tedy hodného zaznamenání., #, and První doklad iluzivní malby na fasádě v českých zemích.
Veršovaná legenda o životě svaté Kateřiny Alexandrijské, která v první části popisuje Kateřinino obrácení a v druhé její boj s pohanským císařem Maxenciem, její vítězství nad pohanskými učenci a její mučednickou smrt.